Přidat stránku pod názvem:

Měření teplé vody na patě objektu

Svaz českých a moravských bytových družstev na základě své žádosti obdržel stanovisko Státní energetické inspekce popisující problematiku měření teplé vody.   

Při zpracování dále citovaného stanoviska se vycházela SEI zejména z následujících předpisů:

-         Energetického zákona č.458/2000 Sb., ve znění  pozdějších předpisů, § 76 odst., § 77 odst.3, § 78 odst. 1,2,6,7.

-         Cenového zákona č.526/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č.7/2008 k cenám tepelné energie čl. (1.1).

-         Metrologického zákona č.505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 3 a Metodického pokynu pro metrologii MPM 22-07-

-         Občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 120 odst. 1.

Pozn.: Jednotlivá, výše uvedená ustanovení nejsou pro rozsáhlost uváděna a jejich znění je v citovaných předpisech.

Úvodem ze stanoviska citujeme, že v energetickém zákonu je jak v § 78 odst. 1, tak i v § 78 odst. 6 uvedena povinnost držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod měřit, vyhodnocovat a účtovat dodávku tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení. Metrologický zákon definuje v § 3 co je měřidlo (včetně nezbytných pomocných zařízení) a uvádí, že toto slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Dále je konstatováno, že v  teplárenství při dodávkách tepla je tepelná energie dodávána převážně ve formě vodní páry a vody. Nositelem tepelné energie je tedy voda. Pro některé případy dodávek tepla se používají sestavy schválených měřidel a dalších prvků a dalších omezujících podmínek. Tato omezení mohou být jak technická, tak i finanční. Z tohoto důvodu je v Energetickém zákoně uvedeno měřicí zařízení. Pro tyto případy byly vydány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii státní zkušebnictví MPM 18-95 a MPM 22-P7, které řeší problematiku měření dodávek tepla ve formě vodní páry a kondenzátu a měření dodávek centrálně připravované vody. 

Energetický zákon § 77 odst. 3 – odběratel je  povinnen při změně teplonosné látky nebo jejich parametrů a v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. 

Energetický zákon § 78 odst. 6 – při dodávce teplé vody společně přepravované pro více odběrných míst zajistí držitel licence do 1. září 2011 v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství teplé vody pro účely poměrného rozdělení nákladů na tepelnou energii na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli připojenými na předávací stanici a dodavatelem, povinnost tohoto měření nevzniká. 

Z výše uvedeného tedy plyne:

V případě, že dodavatel změní teplonosnou látku nebo její parametry musí odběratel upravit odběrné tepelné zařízení a dodavatel musí projednat tuto změnu v souladu s ustanovením § 77 odst. 3.  

 Podle § 78 odst. 6 dodavateli vzniká povinnost na vlastní náklady instalovat všem odběratelům připojeným na předávací stanici měření teplé vody a to včetně úpravy odběrného zařízení tak, aby při rozdělování nákladů nemohlo docházet k poškozování některých odběratelů (tato povinnost nevzniká pouze v případě, dojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli připojenými na předávací stanici a dodavatelem – dohoda musí mít písemnou formu). Měření má vždy přednost před administrativním rozdělením.

 Stávající smlouva odběratele s dodavatelem stanovuje místo předání, které není a nikdy nebylo jednoznačně určeno, ale většinou jsou to uzavírací prvky na rozvodech, tzv. na patě objektu. Stávající smlouvu není důvod měnit, je nutné ji přizpůsobit novelizovanému znění zákona. Energetický zákon zcela jasně uvádí měřicí zařízení z tohoto důvodu, že měření tepelné energie má svá specifika a je složité. Měřicí zařízení je nutno považovat za soubor jednotlivých částí nebo součástí, které v celku plní funkci měření. V tomto smyslu jde o nedělitelnou věc. Ve smyslu § 120, odst. 1 je věcí v právním slova smyslu měřicí zařízení jako předmět právních vztahů, když v technickém slova smyslu je tvořeno jednotlivými součástmi, které k měřicímu zařízení náleží a které nemohou být odděleny bez toho, že by měřicí zařízení ztratilo svou funkčnost.

Zákon č. 265/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvádí kompetence Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce v oblasti cen v energetice. Zákon č.526/1990 Sb., udává způsoby tvorby cen a tepelná energie je zahrnuta do věcného usměrňování cen. Pro tyto účely je vydáváno cenové rozhodnutí ERU. Účel a funkce měřicího zařízení a povinnosti účastníků vztahů podle Energetického zákona k měřícímu zařízení je zahrnuto i do cenových předpisů a tedy i do ceny tepelné energie. Dodavatel tedy zahrnuje veškeré ekonomicky oprávněné náklady do ceny tepelné energie, tedy i pořízení i provoz měřicího zařízení při zachování všech podmínek provozních a smluvních dodávek tepla.  

V minulé právní úpravě Energetického zákona byla možnost využívat bytové vodoměry u konečných spotřebitelů a byla stanovena pravidla prováděcí vyhláškou k rozdělování nákladů na teplou vodu odběratele. Toto náhradní řešení využívalo součty náměrů vodoměrů u konečných spotřebitelů za objekt pro rozdělení nákladů. Dodavatel používal pro rozdělení nákladů náměry vodoměrů, které nebyly v jeho vlastnictví, a proto nemohly být předmětem jeho kontroly. Dodavatel nemohl garantovat správnost nahlášených údajů od vlastníků objektů včetně provozních vodoměrů podle zákona č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících předpisů a tím bylo zpochybnitelné rozdělení nákladů na jednotlivé odběratele. Ustanovení § 78 odst. 8 tuto možnost zcela vylučuje a je dána jednoznačně přednost měření dodavatelem. 

Instalací měřícího zařízení na teplou vodu by nemělo docházet ke změně způsobu dodávek i parametrů podle platné smlouvy o dodávce tepelné energie. Pokud by přesto v důsledku instalace došlo ke změně, má odběratel právo svobodné volby zda upraví odběrné zařízení na svůj náklad nebo zda vypoví smlouvu o dodávce. 

V současné době byly  vzneseny další dotazy k problematice měření teplé vody a proto svaz požádal  Státní energetickou inspekci o rozšíření a další doplnění tohoto stanoviska.

Nahoru