Zelená úsporám – změna podmínek programu
Maximální výše podpory pro jeden subjekt může dosáhnout maximálně 30 milionů Kč.
Dne 18. 6. 2010 byla zveřejněna zpráva o rozšíření programu Zelená úsporám i na „veřejné objekty. Současně s touto změnou bylo na webu programu zveřejněno nové oficiální znění dodatku č. 1 ke směrnici MŽP č. 9/2009 a nové přílohy I a přílohy II.
V příloze I/3, v bodě 4 (maximální výše podpory pro jeden subjekt) je nově uvedená následující věta:
Maximální výše podpory pro jeden subjekt po dobu trvání Programu může dosáhnout maximálně 30 milionů Kč.
Toto omezení výše podpory je v rozporu se všemi oficiálními i neoficiálními informacemi, které k této věci byly po dobu trvání Programu podávány, stejně tak jako se všemi osvětovými materiály, které byly Státním fondem životního prostředí distribuovány. Ve všech těchto informacích, podkladech a materiálech byla stanovena maximální hranice ve výši 100 milionů Kč.
SČMBD upozorňuje na tuto zásadní změnu podmínek s tím, že tento krok může mít negativní dopady směrem k určitým typům žadatelů. Těmito žadateli máme na mysli především velká bytová družstva, která mohou být tímto novým limitem poškozena. Podle průzkumu provedeného svazem na jaře tohoto roku se tato změna může dotknout cca 25 velkých bytových družstev, která plánovala v rámci programu ZÚ čerpat dotace v souhrnné výši větší než nový limit 30 mil Kč. Dle statistiky svazu těchto 25 družstev vlastní či spravuje cca 150 000 bytových jednotek.
S žádostí o řešení tohoto problému, tedy k návratu k původnímu limitu 100 mil Kč, oslovil předseda svazu dne 30. 6. 2010 ministryni životního prostřední Ing. Rut Bízkovou a následně dne 14. 7. 2010 i jejího nástupce Mgr. Pavla Drobila. Z písemných odpovědí obou oslovených plyne, že ke snížení limitu ze 100 na 30 mil Kč ministerstvo přistoupilo „pro jistotu z důvodu, aby bylo zajištěno, že alokaci finančních prostředků pro bytové domy nevyčerpají převážně největší subjekty a že podpora z Programu bude proporcionálně rozdělena i mezi menší subjekty. Z analýzy ministerstva plyne, že nehrozí, aby stanovenou hranici překročilo větší množství bytových družstev." S tímto zdůvodněním byly požadavky svazu zamítnuty.
Svaz s uvedeným zdůvodněním zásadně nesouhlasí a konstatuje, že tímto přístupem dojde k dalšímu znevýhodnění členů bytových družstev. Již za současného znění programu jsou členové velkých bytových družstev s ohledem na pravidla uplatňovaná v oblasti veřejných podpor v porovnání s jiným vlastníky výrazně znevýhodněni. Dotace mohou čerpat pouze do výše max. možné intenzity podpory (ve většině případu 30 %, zřídka 40 % z celkových nákladů). Na druhé straně, je-li žadatelem srovnatelný objekt pod „hlavičkou" SVJ, má šanci získat podporu dle pravidla de minimis i ve výši 70 - 80 % z celkových nákladů. Ve statistikách SFŽP jsou uváděny i případy přiznání podpory ve výši 100 % z celkových nákladů.
SČMBD dokládal pracovníkům SFŽP výsledky průzkumu zájmu bytových družstev o Program. Z něj je patrné, že mnoho z členských družstev připravuje k podání žádosti v řádu desítek kusů. Na všech těchto objektech proběhly schůze členů a vedení družstva, byly projednány záměry a podmínky čerpání dotací, je zadáno zpracování projektových dokumentací a podkladů nutných pro podání žádostí. Snížením limitu podpory ze 100 na 30 milionů Kč budou vynaložené úsilí, práce a finanční prostředky, veškeré předpoklady a plány družstev zmařeny. Mnoho z jejich členů tak na podporu nedosáhne. Opět se tak jedná o znevýhodnění velkých družstev a jejich členů. Je otázkou, jak budou pracovníci družstev členům uvedenou změnu a její dopady vysvětlovat a kdo bude hradit náklady spojené s přípravou podkladů? Některá družstva již dokonce podala žádosti v takovém počtu, že celková suma předpokládaných podpor již dnes převyšuje sumu 30 mil Kč. Klademe tedy otázku, jak budou případy těchto družstev řešeny?
Obava, že alokaci prostředků pro bytové domy vyčerpá několik velkých subjektů je také lichá. Je třeba si uvědomit, že i přes to, že de jure je příjemcem podpory bytové družstvo, de facto jsou však příjemci podpory jednotliví členové družstev, kteří opravy hradí. Za velkým družstvem je tedy nutno vidět stovky či tisíce jeho členů, kterým tato změna znemožní zúčastnit se Programu ZÚ.
Ve svém stanovisku svaz nenapadá pouze tuto změnu jako takovou, ale také způsob jakým byla aplikována do praxe. Nepovažujeme za vhodné ani etické měnit pravidla v průběhu hry, a především činit tak potajmu a tiše. Jak je možné, že dnem schválení této změny o ni veřejnost nebyla dostatečně a důrazně informována? Ano, změna je uvedena jako součást X-té přílohy směrnice MŽP č. 9/2009. Ale není to málo? Nezaslouží si takto zásadní úprava podmínek samostatnou zmínku na webu Programu, jejíž součástí by bylo také zdůvodnění pro její přijetí.
Svaz také dále apeloval na nezanedbatelný sociální aspekt této změny. Velká bytová družstva vlastní a spravují velkou část bytových domů v sociálně nejslabších regionech severní Moravy, Slezska a severních Čech. A právě v těchto regionech s vysokou nezaměstnaností a dalšími negativními aspekty bude mít tato změna nejtvrdší dopady - znemožní většině uživatelů bytových domů podílet se na čerpání podpory z Programu. Naopak v bohatších regionech, ve kterých má lépe situované obyvatelstvo dostatek možností účastnit se privatizací bytů (faktem je, že v těchto regionech je zastoupení SVJ mnohem početnější) bude i nadále možno čerpat dotace až do výše 100 % z celkových nákladů.
S ohledem na velký zájem o Program a jeho omezené finanční možnosti svaz chápe obavy správce Programu o jeho finanční pokrytí. Cílem správce Programu je jistě snaha zajistit přístup k podpoře z Programu více žadatelům. Za tímto účelem pak svaz navrhuje dle našeho názoru vhodnější řešení. Tím je opětovné zařazení omezení výše podpory na úroveň maximálně 50 % z celkových nákladů, tak jak platilo před změnami provedenými v srpnu loňského roku. To by vedlo vedle snížení objemů zdrojů potřebných k pokrytí přiznávaných podpor, tedy k rozšíření okruhu žadatelů, také k požadovanému sblížení možností výše čerpání podpory při srovnání bytových družstev a ostatních typů žadatelů a to při zachování všech pravidel aplikovaných v podmínkách veřejných podpor.
V obou ministerských odpovědích je svaz vyzýván, aby v případě, že je schopen doložit, že stanovenou hranici maximální výše podpory překročí větší počet družstev, tak učinil. Což samozřejmě svaz v nejbližších dnech učiní. Přesto ale dále vyzýváme všechna družstva, kterých se tento problém týká, aby bezodkladně písemně informovala ministra životního prostředí Pavla Drobila o své konkrétní situaci včetně všech dopadů, které je možno v souvislosti s diskutovanou změnou očekávat. Za tuto spolupráci všem předem děkujeme.
V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme všechny případné uchazeče o program ZU na neoficiální zprávy avizující „dočasné" ukončení příjmu žádostí o podporu z programu ZÚ, a to k datu 31. 8. 2010. Tuto informaci pracovníci SFŽP nepotvrdili, avšak ani nevyvrátili. Doporučujeme tedy všem, aby tuto skutečnost zohlednili ve svém dalším rozhodování.
Pozn.: Při vědomí historických zkušeností je zbytečné upozorňovat na neurčitost termínu „dočasné".