Umístění zařízení cizí osoby na družstevním domě z hlediska DPH
Pronájem stavby nebo poskytnutí práva využití věci? V praxi je velmi časté, že bytové družstvo – plátce DPH poskytuje cizí osobě část střechy nebo jiné konstrukce svého domu za účelem umístění anténních nosičů, reklamních tabulí nebo jiných zařízení.
Podle vyjádření Ministerstva financí je pro posouzení, zda se jedná o nájem stavby, který je podle § 56 odst. 4 zákona
o dani z přidané hodnoty (ZDPH) plněním osvobozeným od daně, nebo o poskytnutí práva využití věci – službu, která je
podle § 14 odst. 1 písm. b) ZDPH zdanitelným plněním, nutné po obsahové stránce posoudit každou smlouvu zvlášť.
Vzhledem k tomu, že zákon ani Šestá směrnice Evropské unie nedefinuje, co je pronájem nemovitostí a tento pronájem není definován ani v judikátech Evropského soudního dvoru (ESD), je pro posouzení nutné vycházet z obsahové stránky judikátů ESD. Z nich vyplývá, že „pronájem nemovitostí musí být interpretován restriktivně, neboť představuje výjimku z obecného principu zdanění dodávky zboží a služeb.
Nájem není charakterizován pouze názvem smlouvy (smlouva o nájmu, nájemní smlouva); základním rysem pronájmu nemovitého majetku je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek (nájemné) zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník (tj. s vyloučením takového práva pro jiné osoby). Právo užívat najatou nemovitost nesmí být pronajímatelem nijak omezeno (například časově omezeným vstupem do najatých prostor).
Pokud se nejedná o nájemní smlouvu (např. smlouva o umístění zařízení ve vlastnictví třetí osoby) anebo nejsou splněny rysy pronájmu nemovitého majetku, jedná se podle ZDPH o službu, která je zdanitelným plněním se základní sazbou 19 %.
O stanovisko k otázce nájmu společných částí domu, resp. umístění zařízení ve společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví plátce DPH a osob, které plátci nejsou, jsme požádali Ministerstvo financí.
Vzhledem k tomu, že zákon ani Šestá směrnice Evropské unie nedefinuje, co je pronájem nemovitostí a tento pronájem není definován ani v judikátech Evropského soudního dvoru (ESD), je pro posouzení nutné vycházet z obsahové stránky judikátů ESD. Z nich vyplývá, že „pronájem nemovitostí musí být interpretován restriktivně, neboť představuje výjimku z obecného principu zdanění dodávky zboží a služeb.
Nájem není charakterizován pouze názvem smlouvy (smlouva o nájmu, nájemní smlouva); základním rysem pronájmu nemovitého majetku je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek (nájemné) zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník (tj. s vyloučením takového práva pro jiné osoby). Právo užívat najatou nemovitost nesmí být pronajímatelem nijak omezeno (například časově omezeným vstupem do najatých prostor).
Pokud se nejedná o nájemní smlouvu (např. smlouva o umístění zařízení ve vlastnictví třetí osoby) anebo nejsou splněny rysy pronájmu nemovitého majetku, jedná se podle ZDPH o službu, která je zdanitelným plněním se základní sazbou 19 %.
O stanovisko k otázce nájmu společných částí domu, resp. umístění zařízení ve společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví plátce DPH a osob, které plátci nejsou, jsme požádali Ministerstvo financí.
