Svaz českých a moravských bytových družstev

Na konferenci bylo předneseno několik prezentací z nových členských zemí EU, na které byl letos kladen větší důraz.
Předseda polského Revizního svazu BD Tomas Jordecka připomenul obtížný rozvoj družstev od začátku 90.let, kdy státní orgány zrušily družstevní svazy a manipulovaly s družstevní legislativou. Uvedl, že bytová družstva se nyní postupně vracejí k družstevním kořenům. Musí však čelit řadě problémů a hrozeb:

- ekonomická svoboda je vykoupena rizikem krachu (zejména malá družstva jsou ohrožena bankrotem, pokud přecení své investiční možnosti),
- zvyšující se ceny stavebních materiálů, služeb a energií mají za následek platební neschopnost řady subjektů,
- mnoho lidí na různých úrovních si stále neuvědomuje, že byt se stal komoditou, která vyžaduje odpovědnějších přístup od jedinců,
- zároveň však řešení bytové otázky a zejména sociálního bydlení vyžaduje větší podporu státu. Přes přetrvávající obtíže se odhaduje, že do r. 2013 bude sektor bydlení v Polsku dostatečně stabilizovaný.
V současné době působí v Polsku cca 3000 družstev, která spravují přes 3, 3 mil. bytových jednotek, což je přibližně 28% bytového fondu v zemi. Družstva aktivně přistupují k výstavbě moderních bytů a úspěšně konkurují soukromým developerům. V současné době staví téměř výlučně byty do osobního vlastnictví. Závěrem vyzval T. Jordecka k rozšíření svépomoci v Polsku a k prohloubení mezinárodní spolupráce v rámci MDS a CECODHAS.

Předseda SČMBD Vít Vaníček ve své prezentaci
- představil svaz jako jednoho ze zakládajících členů DA ČR,
- uvedl základní faktografické údaje o struktuře a členské základně,
- vysvětlil legislativní rámec družstev v ČR,
- informoval o službách, které svaz nabízí svým členským družstvům,
- popsal aktivity v oblasti údržby bytového fondu.

Z prezentace předsedkyně Estonského svazu bytových družstev paní Marit Otsing uvádíme zejména tyto poznatky:

- Reforma bytového fondu začala v r. 1992 a proběhla ve třech fázích. Zhruba 75% obyvatel Estonska bydlí v bytech, z nichž je 98% privatizovaných. Cca 338 000 vlastníků bytů je sdruženo v 7 500 družstev. Nyní žije v družstevních bytech zhruba 55% obyvatel země.
- Svaz byl založen v r. 1996 a má zatím 1 000 členských družstev (cca 100 000 obyvatel). Zkvalitňováním služeb (právních, účetních, manažerských atd.) chce do r. 2006 získat další 1 000 družstev.
- Svaz pomáhá družstvům získat dotace ze Státní podpůrné agentury KREDEX, např.
a) 10% z realizovaných stavebních prací, b) 50 % z ceny energetického auditu.
- KREDEX dále poskytuje družstvům bankovní garance a půjčky od finančních institucí. Rovněž některá velká města nabízejí, resp. pomáhají družstvům získat úvěry.
- V partnerství s Mezinárodní finanční korporací (IFC) byl letos zahájen komplexní program snižování energetické náročnosti. Provedení energetického auditu umožní družstvům zvýšit svoji úvěryschopnost a získat vyšší půjčky.

O nedávném zřízení „Centra odbornosti“ v Berlíně informoval jeho ředitel Ralf Protz. Centrum je nevýdělečnou organizací, která má za cíl připravovat strategie dalšího rozvoje pro velká panelová sídliště. Vychází ze zkušeností, které v nových spolkových zemích odborníci získali v uplynulých patnácti letech a je připraveno nabízet je dalším zemím.
Členy Centra jsou Federace stavebního průmyslu, veřejné a soukromé bytové organizace, některé obvody Berlína s velkými panelovými sídlišti, Investiční banka Berlín, další subjekty jakož i jednotliví architekti a další odborníci.
Centrum připravuje projekty na mezinárodní úrovni, např. projekt LHASA s partnery z Polska, ČR, SR, Maďarska a Itálie. R. Protz rovněž zmínil fond EFRE, z něhož mohou vládní orgány iniciovat programy na ochranu životního prostředí včetně opatření týkajících se obnovy obytných domů.

Axel Viehweger, předseda Svazu saských bytových družstev předložil koncept financování bytové výstavby a renovace ve východní a jihovýchodní Evropě. Iniciátorem projektu je Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, koordinátorem Výzkumný institut pro bydlení, výstavbu a plánování (Vídeň) a jako autoři se na projektu podíleli odborníci z Německa a Rakouska. Koncept byl prezentován na pracovní skupině pro střední a východní Evropu v dubnu t.r.
- nejde o program pomoci při financování, ale o investiční strategii, která má dva cíle; pokrýt potřeby bydlení východních a jihovýchodních zemí Evropy, nabídnou možnost investování institucím střední a západní Evropy;
- předpokladem vytvoření nové finanční struktury za výše uvedeným účelem je buď založení nové banky, nebo napojení se na některou stávající finanční instituci;
- dalšími kroky bude získání garancí, obstarání kapitálu, vytvoření vlastních poradenské struktury, napojení se na další banky a vlastní účast nového subjektu na konkrétních projektech financování;
- uvedená záležitost je natolik závažná a složitá, že bude nepochybně dále posuzována.

V průběhu konference bylo několikrát konstatováno, že otázky bydlení a rozvoje měst nepatří do kompetence EU. O tyto záležitosti se musí v členských zemích starat vládní orgány na všech úrovních (od centrální, přes oblastní, až po místní úřady). Přesto však za určitých podmínek a v součinnosti s vládou příslušné země lze čerpat určité omezené zdroje z EU na vzdělávání a výcvik (např. odborné kurzy pro mladé, další vzdělávání pro dospělé pracovníky) zejména v rámci přeshraniční spolupráce dvou a více členských zemí.

Učastníci konference v diskuzi ocenili přednesené příspěvky a doporučili pokračování ve výměně zkušeností a informací v rámci MDS a CECODHAS. Shodli se na nutnosti
- vyvíjet větší tlak na vládní orgány svých zemí, aby se ve větší míře zabývaly otázkami výstavby bytů,
- lobovat u místní správy v prospěch renovace stávajícího bytového fondu a celkového zlepšení podmínek bydlení,
- hledat zdroje mimo EU,
- hledat řešení rozvoje formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP),
- iniciovat bytové projekty v rámci mezinárodní spolupráce za využití zkušeností členů bytového výboru MDS a CECODHAS (zejména ze skandinávských zemí, které již realizovaly několik projektů mezi sebou a některými zeměmi jižní Evropy.