Družstevní bydlení je i dnes nejlevnější
Dne 17.6.2009 byl v Haló Novinách uveřejněn rozhovor s ing. Hanákem, ředitelem metodického odboru SČMBD o problematice bytového družstevnictví při příležitosti 40. výročí založení SČMBD.
PRAHA - Tradice bytového družstevnictví je díky nevyhovující legislativě, špatně nastaveným dotačním programům na rekonstrukce domů nebo vysokým cenám tepla odsouvána do pozadí zájmu veřejnosti. Přitom družstevní byty, kterých bylo ke konci loňského roku 703 437, představují více než 17 procent celkového bytového fondu v České republice.
Ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a mluvčí svazu Martin Hanák včera připomenul 40. výročí založení této organizace, která svého času významně ovlivňovala bydlení, především mladých lidí. SČMBD je nástupcem Českého svazu bytových družstev, který vznikl na ustavujícím sjezdu v roce 1969.
Počet členských družstev svazu a jimi spravovaných bytů se v posledních letech snižuje. Je to i tím, že družstevní forma vlastnictví v současnosti netáhne ani stavitele nového bydlení. Nové družstevní byty se staví jen minimálně. >Družstevní výstavba probíhá, či spíše neprobíhá, v řádu desítek nových bytů ročně, a není tak schopna konkurovat ostrým způsobům komerčních developerů,< řekl včera Hanák ČTK.
Nová výstavba není však to, co bytové družstevnictví trápí nejvíc. Nejnaléhavějším úkolem jsou opravy a modernizace bytového fondu. Každý rok se do nich musí investovat 20 až 30 miliard korun. Opravy a modernizace všech panelových domů, v nichž se většina družstevních bytů nachází, si však můžou vyžádat až 400 miliard korun, odhadl Hanák. Podoba státní podpory opravám panelových domů přitom podle družstevníků jejich potřebám neodpovídá. »Úspěšnost programu Panel (Státního fondu rozvoje bydlení) je v současné době torpédována snahou ministerstva životního prostředí o prosazení zbytečně přísných energetických limitů, které jdou až za hranici ekonomické rozumnosti, svými parametry se v mnohých případech snaží z panelových domů učinit nízkoenergetické objekty, což je však bez nesmyslně vysokých nákladů nereálné,« řekl Hanák. Program Panel má letos k dispozici 4,2 miliardy korun.
Řešení podle Hanáka nepřináší ani program Zelená úsporám Státního fondu životního prostředí, který chce na zateplování a úspory energie rozdělit až 25 miliard korun. Jak uvedl pro náš deník -z mediální masáže získali lidé pocit, že snad není nikdo, kdo by na tučnou podporu od státu nedosáhnul. Opak je však pravdou. »Špatně nastavené podmínky programu
hrozí, že pokud nebudou důkladně revidovány, skončí tento program naprostým fiaskem,« uvedl Hanák. Připojil se tak ke kritice stavebních firem, kterým vadí, že kvůli přísným podmínkám zatím získal dotaci jen zlomek zájemců. Ten zlomek se počítá doslova na jednotlivce. A dodejme, že na věci zatím nic nemění ani fakt, že se podmínky získání dotace zmírňují.
Z pohledu bytových družstev však Zelená úsporám stejně nic neřeší. I kdyby státní podpora opravám panelových domů (již zmíněný program Panel) běžela bez problémů, bude podle Hanáka hlavní díl financování oprav a modernizace družstevních bytů a domů spočívat na běžných komerčních úvěrech. Navíc stále rostou ceny tepla, v některých lokalitách až o 20 procent ročně. »Lidé jsou v pasti lokálních monopolů a nemají možnost jak tlačit na dodavatele ve směru ke snížení cen. Jednoznačným trendem se pak stává snaha o odpojení od centrálního zásobování teplem a vybudování vlastní kotelny,« dodal Hanák.
Přes všechny problémy mají bytová družstva budoucnost. A to jak v podobě vlastníka bytového fondu, tak v případě převodu bytu v podobě jejich správce. »Praxe dlouhodobě ukazuje, že bydlení pod správou družstev je nejekonomičtější variantou na trhu s bydlením, cílenou na nízko a středně příjmové skupiny obyvatel,« říká Hanák. Jeho názor podporují i odborníci na bytovou politiku František Beneš a Milan Taraba, s nimiž naše redakce dlouhodobě spolupracuje.