Zpráva ze zasedání Valného shromáždění MDS Oslo, Norsko, 30.8.-5.9.2003
Valného shromáždění Mezinárodního družstevního svazu, které se uskutečnilo ve dnech 3. a 4.9. 2003 v Oslu, se zúčastnilo okolo 800 delegátů z více než 85 zemí z celého světa.
Jednání zahájil předseda vlády Norského království pan Kjel Magne Bondevik. Ve svém vystoupení se soustředil na
historii norského družstevnictví, významnou roli jakou hrají družstva v Norsku - spotřební, zemědělská, výrobní i
bytová a na jejich vliv na celou společnost.
Ze záznamu vystoupil generální tajemník OSN Kofi Annan, který se ve svém poselství soustředil na rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a na historii družstevního hnutí s tím, že v družstvech je nyní organizováno cca 760 mil. obyvatel naší planety ve více než 100 zemích. Připomněl roli, kterou hrají družstevní organizace při dosažení cílů, které si OSN stanovila v rámci milénia. Považuje MDS za stálého, dlouhodobého a spolehlivého partnera OSN.
Dále vystoupil generální ředitel Mezinárodní organizace práce ( MOP), pan Juan Somavía, který se zaměřil na spolupráci mezi MDS a MOP. Zde měl na mysli zejména společnou práci na Doporučení MOP č. 193, která se týká podpor a právního rámce družstev. Také se zaměřil na nutnost posílení boje proti chudobě a roli družstev v tomto boji. Navrhl prohloubení spolupráce mezi oběma organizacemi v boji za mír, demokracii, v rámci společně sdílené solidarity s rozvojovými zeměmi, a také zmínil postavení žen a dětí v těchto zemích.
President MDS pan Ivano Barberini ve svém příspěvku podtrhl význam priorit pro další období práce MDS a zapojení nové generace do práce družstevních organizací. Jeho projev nejlépe charakterizuje jím vytýčené heslo: „ Ženy, mládež a africké země mají přednost“. V tomto kontextu zdůraznil nutnost odstranění chudoby v těchto zemích pomocí vzdělanosti, rozvoje demokratických principů a následně zavádění programů určených pro ekonomický rozvoj za pomoci rozvinutých zemí ( společné projekty, financování, předávání know-how, pomoc při zakládání družstev ve finančním i právním rámci apod.). Nezávislé, demokratické a prosperující družstevní organizace jsou jednou z cest jak odstranit disproporce mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi.
V podobném duchu hovořil také pan Roberto Rodrigues, bývalý předseda MDS a ministr zemědělství Brazílie, který dokonce nazval družstevní organizace třetí cestou a mostem mezi rozdílnými společenskými zřízeními. Rovněž ministryně pro mezinárodní rozvoj paní Hilde Frafjord Johnsonová z Norska, prosazovala urychlenou finanční a materiální pomoc rozvojovým, zejména africkým zemím. Je přesvědčena, že družstva potřebují správné demokratické prostředí, aby prosperovala a dále se rozvíjela. V mnoha afrických zemích byly uskutečněny rozsáhlé právní, finanční, obchodní a organizační reformy, takže tam nyní existuje prostor pro zakládání nových a životaschopných družstev.
V rámci projednávání statutárních záležitostí MDS byly diskutovány následující témata a okruhy problémů.
V úvodním vystoupení seznámil pan Ivano Barberini forum s finanční situací MDS. Sdělil, že finanční propad ve výši cca 600 tis. CHF z roku 2000 byl vyrovnán ( jednalo se o finanční stav, který vznikl po odchodu pana Rodriguese z funkce předsedy MDS, především špatným finančním hospodařením některých regionálních úřadoven) a to zejména díky pomoci některých nejsilnějších družstevních organizací z Velké Británie, Švédska a Francie. Celkový audit zpracovala firma Ernst and Young a v krátkosti lze říci, že MDS se dostal po dvou letech záporného hospodaření do přebytku. I přesto pan Barberini apeloval na tzv.„ neplatiče“, aby zlepšili svoji platební morálku, protože tím ohrožují další plánované akce a projekty MDS do budoucnosti a nelze se stále spoléhat na solidaritu ostatních zemí. Je nutné mít dostatek finančních zdrojů na výzkum a rozvoj družstevních projektů a společných projektů s ostatními nevládnímí organanizacemi jako je např. MOP a také s univerzitami, zejména v oblasti podpory postavení žen a mládeže.
Generální ředitel MDS pan Iain Macdonald, který je ve funkci teprve jeden rok navštívil všechny regionální úřadovny a konzultoval s jejich předsedy další směry a aktivity rozvoje.
V regionu Afrika se práce MDS soustředí na spolupráci při realizaci projektů OSN, jako jsou například vyhledávání a ochrana zdrojů pitné vody, zlepšení postavení žen ve společnosti a zaměstnávání dětí a mladistvých. V regionu Amerika je činnost zaměřena na rozvoj lidských zdrojů a obnovu lesních porostů, v rámci regionu Asie a Pacifik pak na spolupráci v oblasti bankovnictví, financí, know-how a pojišťovnictví; v této oblasti se zapojí též region Evropa s tím, že MDS bude také pomáhat při zakládání družstevních organizací ve východní Evropě ( jako příklad byla uvedena evropská část Turecka ).
Rozvoji těchto aktivit napomáhá nedávno založená Operační skupina pro restrukturalizaci MDS, která zavádí nové normy pro řízení práce MDS a formuluje novou strategii. Je vyvíjena snaha na posílení úlohy sektorálních organizací a tématických výborů v celkové struktuře MDS, včetně řízení finančních toků. Dopady restrukturalizace se projevily v návrhu na změny Stanov MDS,
V doplňovacích volbách do Kontrolní komise byl zvolen pan S. Obuta-JCCU ( Svaz japonských spotřebitelů ) a pan R.B. Pedersen – NBBL ( Norský svaz bytových družstev ).
V doplňovacích volbách do Rady MDS byli zvoleni následující kandidáti:
P. Bartus( 268 hlasů )-COOP Hungary ( Maďarský svaz spotřebních a obchodních družstev )
O.Dieng ( 260 )-UNCAS ( Svaz zemědělských družstev Tanzanie )
G.B. Martensonová ( 350 )- HSB ( Svaz bytových družstev Švédska)
I. Milata ( 303 )- JA Zenchu ( Svaz zemědělských družstev Japonska ).
V závěru jednání byla přijata a schválena Rezoluce navržená Radou MDS o spolupráci a budoucím rozvoji.
Příští Valné shromáždění MDS se uskuteční na podzim 2005 v kolumbijské Cartageně.
Rezoluce MDS
Valné shromáždění MDS,
je si vědomo komplexních změn, které probíhají na celém světě v rámci globalizace a tím i podmínek za kterých družstva pracují,
opět ujišťuje o své podpoře Družstevní deklaraci z Ria a věří, že družstevní principy a formy podnikání mohou napomoci při řešení problémů chudoby a dalších sociálních problémů v souladu s principy, které stanovila OSN v rámci svého programu Milénium,
bude spolupracovat s Mezinárodní organizací práce ( MOP ) při implementaci Doporučení č. 193, která se týká podpory a hájení zájmů družstev,
oceňuje závažnost s jakou Valné shromáždění MDS přistoupilo k jednání o tématu: Družstva a jejich role v rámci ekonomického, sociálního a demokratického rozvoje,
schvaluje-doporučuje aktivní vystupování MDS při podpoře rozvoje družstevního hnutí,
vítá pokračující úspěšné a konstruktivní partnerství a spolupráci s dalšími partnery MDS,
připomíná členům MDS a partnerům důležitost role, kterou ve společnosti hrají ženy a nutnost jejich zapojení do družstevního rozvoje,
žádá členy MDS a partnery, aby lobovali u svých vlád a u mezinárodních dárcovských organizací a dalších rozvojových agentur s cílem přispět k rozvoji družstevního hnutí,
vyzývá členské organizace ve vyspělých zemích aby opět věnovaly pozornost tomu, jak mohou nejlépe podpořit své kolegy v rozvojových zemích,
vyhlašuje své odhodlání zapojit rozvojové programy MDS do kampaně a boje proti chudobě.
Ze záznamu vystoupil generální tajemník OSN Kofi Annan, který se ve svém poselství soustředil na rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a na historii družstevního hnutí s tím, že v družstvech je nyní organizováno cca 760 mil. obyvatel naší planety ve více než 100 zemích. Připomněl roli, kterou hrají družstevní organizace při dosažení cílů, které si OSN stanovila v rámci milénia. Považuje MDS za stálého, dlouhodobého a spolehlivého partnera OSN.
Dále vystoupil generální ředitel Mezinárodní organizace práce ( MOP), pan Juan Somavía, který se zaměřil na spolupráci mezi MDS a MOP. Zde měl na mysli zejména společnou práci na Doporučení MOP č. 193, která se týká podpor a právního rámce družstev. Také se zaměřil na nutnost posílení boje proti chudobě a roli družstev v tomto boji. Navrhl prohloubení spolupráce mezi oběma organizacemi v boji za mír, demokracii, v rámci společně sdílené solidarity s rozvojovými zeměmi, a také zmínil postavení žen a dětí v těchto zemích.
President MDS pan Ivano Barberini ve svém příspěvku podtrhl význam priorit pro další období práce MDS a zapojení nové generace do práce družstevních organizací. Jeho projev nejlépe charakterizuje jím vytýčené heslo: „ Ženy, mládež a africké země mají přednost“. V tomto kontextu zdůraznil nutnost odstranění chudoby v těchto zemích pomocí vzdělanosti, rozvoje demokratických principů a následně zavádění programů určených pro ekonomický rozvoj za pomoci rozvinutých zemí ( společné projekty, financování, předávání know-how, pomoc při zakládání družstev ve finančním i právním rámci apod.). Nezávislé, demokratické a prosperující družstevní organizace jsou jednou z cest jak odstranit disproporce mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi.
V podobném duchu hovořil také pan Roberto Rodrigues, bývalý předseda MDS a ministr zemědělství Brazílie, který dokonce nazval družstevní organizace třetí cestou a mostem mezi rozdílnými společenskými zřízeními. Rovněž ministryně pro mezinárodní rozvoj paní Hilde Frafjord Johnsonová z Norska, prosazovala urychlenou finanční a materiální pomoc rozvojovým, zejména africkým zemím. Je přesvědčena, že družstva potřebují správné demokratické prostředí, aby prosperovala a dále se rozvíjela. V mnoha afrických zemích byly uskutečněny rozsáhlé právní, finanční, obchodní a organizační reformy, takže tam nyní existuje prostor pro zakládání nových a životaschopných družstev.
V rámci projednávání statutárních záležitostí MDS byly diskutovány následující témata a okruhy problémů.
V úvodním vystoupení seznámil pan Ivano Barberini forum s finanční situací MDS. Sdělil, že finanční propad ve výši cca 600 tis. CHF z roku 2000 byl vyrovnán ( jednalo se o finanční stav, který vznikl po odchodu pana Rodriguese z funkce předsedy MDS, především špatným finančním hospodařením některých regionálních úřadoven) a to zejména díky pomoci některých nejsilnějších družstevních organizací z Velké Británie, Švédska a Francie. Celkový audit zpracovala firma Ernst and Young a v krátkosti lze říci, že MDS se dostal po dvou letech záporného hospodaření do přebytku. I přesto pan Barberini apeloval na tzv.„ neplatiče“, aby zlepšili svoji platební morálku, protože tím ohrožují další plánované akce a projekty MDS do budoucnosti a nelze se stále spoléhat na solidaritu ostatních zemí. Je nutné mít dostatek finančních zdrojů na výzkum a rozvoj družstevních projektů a společných projektů s ostatními nevládnímí organanizacemi jako je např. MOP a také s univerzitami, zejména v oblasti podpory postavení žen a mládeže.
Generální ředitel MDS pan Iain Macdonald, který je ve funkci teprve jeden rok navštívil všechny regionální úřadovny a konzultoval s jejich předsedy další směry a aktivity rozvoje.
V regionu Afrika se práce MDS soustředí na spolupráci při realizaci projektů OSN, jako jsou například vyhledávání a ochrana zdrojů pitné vody, zlepšení postavení žen ve společnosti a zaměstnávání dětí a mladistvých. V regionu Amerika je činnost zaměřena na rozvoj lidských zdrojů a obnovu lesních porostů, v rámci regionu Asie a Pacifik pak na spolupráci v oblasti bankovnictví, financí, know-how a pojišťovnictví; v této oblasti se zapojí též region Evropa s tím, že MDS bude také pomáhat při zakládání družstevních organizací ve východní Evropě ( jako příklad byla uvedena evropská část Turecka ).
Rozvoji těchto aktivit napomáhá nedávno založená Operační skupina pro restrukturalizaci MDS, která zavádí nové normy pro řízení práce MDS a formuluje novou strategii. Je vyvíjena snaha na posílení úlohy sektorálních organizací a tématických výborů v celkové struktuře MDS, včetně řízení finančních toků. Dopady restrukturalizace se projevily v návrhu na změny Stanov MDS,
V doplňovacích volbách do Kontrolní komise byl zvolen pan S. Obuta-JCCU ( Svaz japonských spotřebitelů ) a pan R.B. Pedersen – NBBL ( Norský svaz bytových družstev ).
V doplňovacích volbách do Rady MDS byli zvoleni následující kandidáti:
P. Bartus( 268 hlasů )-COOP Hungary ( Maďarský svaz spotřebních a obchodních družstev )
O.Dieng ( 260 )-UNCAS ( Svaz zemědělských družstev Tanzanie )
G.B. Martensonová ( 350 )- HSB ( Svaz bytových družstev Švédska)
I. Milata ( 303 )- JA Zenchu ( Svaz zemědělských družstev Japonska ).
V závěru jednání byla přijata a schválena Rezoluce navržená Radou MDS o spolupráci a budoucím rozvoji.
Příští Valné shromáždění MDS se uskuteční na podzim 2005 v kolumbijské Cartageně.
Rezoluce MDS
Valné shromáždění MDS,
je si vědomo komplexních změn, které probíhají na celém světě v rámci globalizace a tím i podmínek za kterých družstva pracují,
opět ujišťuje o své podpoře Družstevní deklaraci z Ria a věří, že družstevní principy a formy podnikání mohou napomoci při řešení problémů chudoby a dalších sociálních problémů v souladu s principy, které stanovila OSN v rámci svého programu Milénium,
bude spolupracovat s Mezinárodní organizací práce ( MOP ) při implementaci Doporučení č. 193, která se týká podpory a hájení zájmů družstev,
oceňuje závažnost s jakou Valné shromáždění MDS přistoupilo k jednání o tématu: Družstva a jejich role v rámci ekonomického, sociálního a demokratického rozvoje,
schvaluje-doporučuje aktivní vystupování MDS při podpoře rozvoje družstevního hnutí,
vítá pokračující úspěšné a konstruktivní partnerství a spolupráci s dalšími partnery MDS,
připomíná členům MDS a partnerům důležitost role, kterou ve společnosti hrají ženy a nutnost jejich zapojení do družstevního rozvoje,
žádá členy MDS a partnery, aby lobovali u svých vlád a u mezinárodních dárcovských organizací a dalších rozvojových agentur s cílem přispět k rozvoji družstevního hnutí,
vyzývá členské organizace ve vyspělých zemích aby opět věnovaly pozornost tomu, jak mohou nejlépe podpořit své kolegy v rozvojových zemích,
vyhlašuje své odhodlání zapojit rozvojové programy MDS do kampaně a boje proti chudobě.
