Svaz českých a moravských bytových družstev

Aby spolupráce pokračovala k všestrannému prospěchu

 

V čem vidí smysl družstevního podnikání předseda představenstva DA ČR Jan Wiesner

Družstevní asociace České republiky je střechovou organizací českého družstevnictví. Sdružuje čtyři svazy - Svaz českých a moravských bytových družstev, Svaz českých a moravských spotřebních družstev, Svaz českých a moravských výrobních družstev a Zemědělský svaz. Asociace zastupuje 1395 družstev a 897 908 družstevníků a reprezentuje 72 000 zaměstnanců (vytvořených pracovních míst). Je členem Mezinárodního družstevního svazu a jeho evropské struktury DRUŽSTVA EVROPA, která představuje 171 družstevní organizaci (142 jich působí ve 27 zemích EU), 267 000 družstevních podniků a 163 miliony členů a rovněž 5,7 milionu zaměstnanců. Družstva v Evropě se profilují zejména v zemědělství, bankovnictví, sociálním bydlení, průmyslu, službách, sociální farmacii a maloobchodě.

O tom, jakou pozici mají v České republice, po čase opět Jan Wiesner, předseda představenstva DA ČR:

 

* Znovu jste stanul v čele Družstevní asociace ČR. Čeho asociace v uplynulém období dosáhla a čím se budete letos zabývat především?

 

            I když se to bude zdát někomu možná nepodstatné, pracovali jsme usilovně na tom, aby se jednotlivé svazy v asociaci ještě více stabilizovaly. Jinými slovy, aby se staly ještě pevnějším zázemím pro prosazování družstevních a podnikatelských požadavků, například směrem k naší legislativě. Družstevní asociace je zapojena do legislativní tvorby na národní úrovni, např. je v Legislativní radě vlády, v pracovních týmech tripartity a na ministerstvech, členové asociace pracují ve skupinách pro čerpání strukturálních i národních fondů. Nezanedbatelná je součinnost s podnikatelskými a zaměstnavatelskými subjekty, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Podstatné je, že se družstevnictví jako takové neuzavírá do sebe, ale že se snaží podílet se na kultivaci podnikatelského prostředí, tedy i družstevního, v rámci všech širokých aktivit, které k tomu jsou vhodné. Této linie se budeme držet i nadále a jednotlivé principy zdokonalovat. S ostatními svazy, komorami, sdruženími, asociacemi se budeme snažit o věcnou diskusi nad novelami zákonů, vyjasňování nejrůznějších předpisů apod. Protože je DA ČR připomínkovým místem při tvorbě nových předpisů, např. se to týká daní a pojištění, máme detailní přehled o tom, co se pro podnikatele chystá, a můžeme včas zaujmout stanovisko, odborně argumentovat a pomoci k vyjasnění některých stanovisek, působit na změny. V tomto trendu budeme pokračovat.

 

* To tedy na domácí půdě. Ale jak je to z pohledu mezinárodního?

 

            DA ČR je zapojena jako člen do řídícího orgánu v Evropě - do DRUŽSTVA EVROPA. Jde o evropské seskupení všech typů družstevního podnikání, kde jsou přítomni zástupci zemí EU jak z výrobního družstevnictví, tak spotřebního, bytového, zemědělského i finančního. V Prosperitě jste již publikovali, že družstevnictví má poměrně silnou pozici ve spolupráci s Evropskou komisí, ostatně ne nadarmo sídlí evropské družstevní ústředí v Bruselu. Považujeme za zásadní být dobře informováni, jaké zákony se zde tvoří, abychom mohli uplatnit naše letité zkušenosti, a to tím směrem, jenž by družstevní podnikání posílil. Do budoucna bychom rádi navázali přes zmíněnou Konfederaci a prostřednictvím CEBRE užší spolupráci s europoslanci a také s podnikatelskými uskupeními v Bruselu, aby naše informovanost o tom, co se zde projednává, byla stále více k věci. Rádi bychom připomínkovali více chystaných změn - podle přísloví Víc hlav, víc rozumu. Využíváme tedy všech možností, jak být v centru dění a mít dostatek relevantních informací.

 

* Jaké poznatky máte o družstevním podnikání v Rusku?

 

            Družstevnictví před nedávnem v Rusku nabralo velké tempo, ale díky tomu, že se zde hodně mění, zejména lidi na pozicích předsedů a vyšších orgánů, máme dosti zpřetrhané vazby na jednotlivé představitele, s nimiž jsme usilovali navázat užší komunikaci. Spolupráci přes evropskou organizaci družstev jsme sice zahájili, ale výsledky nejsou nyní až tak znatelné. Takže i nadále hledáme nové cesty, domníváme se, že česká družstva mají těm východněji položeným co nabídnout. Ostatně všichni víme, že návrat k čilejším obchodním vztahům by se vyplatil oběma stranám, jak české, tak ruské.

 

* V srpnu chystáte jako každoročně Mezinárodní družstevní den - jaké otázky při této příležitosti otevřete, co byste rádi sdělili české odborné veřejnosti?

 

Mezinárodní družstevní den připadá letos na 22. srpna. Na Zemi živitelce budeme mít stánek s detailními informacemi o našem družstevnictví i o tom, jak družstva podnikají v Evropě. Jaké jsou rozdíly, jaké myšlenky naše aktivity spojují. Například ty, které patří k sociální ekonomice. Zaměřujeme se na oblast Moravy - zde vzniklo 12 nových družstev, která zaměstnávají zdravotně postižené, tři jsou již členy svazu výrobních družstev. Rozhodně chceme propagovat spolupráci s Jihočeskou univerzitou, kde bude od letošního roku družstevnictví zařazeno do učebních plánů jako specializované studium - půjde o takové obory jaké se vyučují již řadu let například na VŠE. Vše je již připravené, dohodnutá spolupráce je atraktivní jak pro školu, tak pro studenty i pro samotnou myšlenku družstevnictví. Zahajujeme v říjnu. Přednášet se bude sociální ekonomika, zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin, družstevní marketing, legislativa, apod. V každém semestru bude probírán jeden z našich družstevních sektorů.

 

* Přibližte, jak chápat význam družstevního podnikání dnes? V čem je motivující a v čem může naše podnikatele, například ty začínající, inspirovat?

 

            Snažíme se, aby se na družstevnictví změnil celospolečenský názor. Dost se nám již vlastními úspěchy podařilo. Přiznávám však, že ne vždy to pociťujeme jako to nejideálnější. Osobně bych byl rád, kdyby družstva získala takový zvuk, který by byl naprostou samozřejmostí ke zkratce s.r.o., a. s.. Jde nám o posílení formy družstevního podnikání. Ta má mnoho výhod. Nyní se např. zpracovává novela Obchodního zákoníku - nechybí stať o družstvech, a to tak, aby to ladilo s evropskými normami a formami podnikání. Usilujeme o zařazení samostatné stati o sociálním družstvu, aby i tato forma družstevního podnikání měla u nás legislativní oporu. Naší velkou výhodou je družstevní kolektivní práce, důraz je tedy stále kladen na kolektivní rozhodování, které dokáže být často objektivnější, než rozhodování jednotlivce. Družstevnictví vždy bylo o vzájemné spolupráci, takže tam, kde je vůle takto podnikat, je velmi podnětné tvořit zajímavé družstevní strategie, motivační projekty apod. A když se sejde skutečně dobrý kolektiv, dá se očekávat i solidní a velice atraktivní podnikatelský plán, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Náš model lze doporučit například pro rodinné firmy.

 

* Vraťme se k družstvům sociálního typu…

 

            O nich se nyní stále hlasitěji hovoří, a to je dobře. DA ČR iniciovala řadu jednání nad tímto tématem, snad již začnou přinášet své ovoce. Jak asociace, tak jednotlivé svazy dokáží začínajícím družstvům hodně pomoci: dobře proškolit, být maximálně nápomocny k tomu, aby se vstup do podnikání zdařil. Manažersky, marketingově, školením, právním servisem.

 

* Je myšlenka sociálních podniků pořád tak nadčasová? Proč se jí u nás nedaří tolik prosazovat jako např. v Itálii, Francii či jiných evropských státech?

 

            Podle mého názoru jsou sociální podniky úžasnou záležitostí, jenže u nás i přes veškeré snahy a úsilí družstevníků nemají sílu v legislativním zázemí.. Jde o obchodní zákoník - sociální podniky skutečně nejsou schopny se samy uživit, proto se hledá stále ta nejoptimálnější forma pro vytváření takových subjektů. Už je řada věcí nachystaných, dobře se v tomto ohledu spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí i ministerstvem financí. Vytvořili jsme pracovní tým, velmi intenzivně se otázkou zabýváme. Do koncepčních úvah vstupuje i zabránění zneužívání dotačních výhod pro zdravotně postižené. Naším přáním je, aby tímto způsobem neodtékaly peníze jinam, než kam jsou určeny. Konec konců to pak odnášejí zase zdravotně postižení - nemají tolik výhod, kolik by si jich zasloužili.

 

* Politická podpora tedy existuje…

 

            Jsem rád, že i vládní představitelé pochopili, že družstva do světa podnikání patří a že mají dosti ojedinělou funkci. Argumentujeme jejich postavením ve Španělsku, Itálii, Francii. Zároveň však někdy pociťujeme evropskou tendenci, kdy se družstevní organizace jako by uzavírala sama do sebe a bojovala jen o samotné družstevnictví. Jsem toho názoru, že je třeba chápat družstevnictví v kontextu obecné roviny, jako jednu ze forem podnikání, nikoli je vyčleňovat. Osobně např. vedu širokou diskusi se Angličany a Španěly, kde jsme takové tendence zaznamenali, a jako příklad užitečného postupu dávám naši komunikaci se svazy, komorami, vládou. V četných dialozích si vyjasňujeme, jakou cestou chceme všichni, kdož usilujeme o zlepšení podmínek k podnikání, k cíli dospět. Každá forma má mít své místo na slunci, pokud si sama sebe vlastními výsledky dokáže obhájit. Například výrobní družstevnictví má 18 základních činností a specializací - nebylo by jistě správné prosazovat jednu na úkor druhé, ale naopak - jednotně.

pokračování na str. 21

 

pokračování ze str. 11

* Vrátím se k obehrané notě - před 20 lety u nás družstva kvetla, družstevní výrobky byly kvalitní, lidi se o ně prali. Dnes např. výrobní družstva hojně exportují, jsou úspěšná, ale nějak to není vidět…

 

            Ne, tak tomu není. Objem družstevní výroby, např. také výrobních družstev, narůstá nebo zůstává některý rok stejný. Sílí jednoznačně vývoz. Do vyspělých zemí jde  ze 20 miliard Kč za rok. Produkce je kvalitní a vysoce konkurenceschopná. Tedy máme čím trh obohatit. Pravdou je, že na českém trhu nejsme tak silně vidět jako dříve. Změnily se podmínky ekonomiky, obchodování. Před lety bylo na Václavském náměstí v Praze 17 družstevních prodejen. Dnes tu není žádná. Nájem je drahý, odbyt si družstva jistí jinak - dodávají například do obchodních řetězců, které před 20 lety ještě neexistovaly. Zákazník již nebazíruje na tom, jestli jde o družstevní ale chce kupovat to, co se mu např. osvědčilo. Výrobkové portfolio tedy svým způsobem ztrácí identitu, ale prodává se a velice dobře, například oděvy, pletařské výrobky, chemické výrobky, kovové, plastové. Vysvětlil bych to takto: prodáváme, ale tou nejjednodušší cestou a také nejvíce ekonomickou. Je to logické. Družstevního zboží tedy v žádném případě neubývá, ale díky trendům globalizace a měnících se struktur prodeje prostě není tolik vidět jako ryze družstevní.

 

* Jaký je tedy váš osobní cíl v období, kdy budete v roli předsedy představenstva DA ČR?

 

            Přál bych si, aby naše asociace i nadále dobře bodovala na mezinárodním poli a spolupráce v linii svět - Evropa - Česká republika pokračovala k všestrannému prospěchu. Hojně se budeme věnovat tomu, aby úžeji spolupracovaly jednotlivé svazy, například svaz spotřebních družstev v čele s Ing. Zdeňkem Juračkou, a svaz výrobních družstev pod mojí taktovkou. Cíl je jednoznačný - aby se více družstevní výrobky prodávaly v systému družstevních prodejen. Rozhodně jde o dobré zboží, řada z nich je i cenově přijatelná. V případě bytových družstev jde zase třeba o opravy panelových domů, zateplování objektů a spolupráci bytového sektoru s výrobními družstvy. Příkladů se najde samozřejmě více. Naším společným přáním je podpořit více družstevní praxi, než doposud.