Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2016 »
« srpen »
  Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6 7
32 8 9 10 11 12 13 14
33 15 16 17 18 19 20 21
34 22 23 24 25 26 27 28
35 29 30 31        

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

Solární panely nebo fotovoltaika?

Dne 16. 6. 2008 byl v časopise Obec & finance uveřejněn článek pana ing. Jana Katauera, bytové družstvo Orlová.

Je státní politika podpory úspor energie vyvážená?

 

Odhadem se v ČR 85 % teplé užitkové vody ohřívá buď elektřinou, nebo plynem. Je až s podivem, že státní programy úspor energie se touto problematikou nezabývají a pouze operační program v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ji nevylučuje. Státní fond životního prostředí z programů pro bytové domy úspory tepla přímo vyřazuje.

 

Pokud provede vlastník panelového domu jeho komplexní zateplení, zasklí lodžie a dobuduje zádveří ve vstupu do domu, brzy zjistí, že má sice nízkou spotřebu tepla na vytápění, ale jeho spotřeba tepla na ohřev TUV dosahuje 80 % spotřeby tepla na vytápění. Zatím existuje pouze jedna technicky dostupná cesta, jak množství tepla na ohřev TUV snížit. To je využití solární energie. Instalace solárních panelů na ploché střeše paneláku a umístění akumulačních nádob, oběhových čerpadel a měření na patě domu, pokud je v domě objektová předávací stanice CZ, nepřináší větší komplikace.

V našem bytovém družstvu máme ověřeno na pěti provozovaných systémech, že 1,5 m2 plochy solárního panelu na jeden byt dodá ročně až 40 % tepla do spotřebované teplé vody.

V roce 2007 jsme ze tří solárních instalací o ploše 160 m2 získali 453 GJ tepla, což je 125 934 kWh. Zisk z 1 m2 solární plochy činí 2,83 GJ.

Nevím, proč v České republice bylo rozhodnuto, že z operačního programu Životní prostředí, který podporuje využití obnovitelných zdrojů, jsou vyňaty panelové domy a výroba tepla pro ohřev teplé vody. V programu, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu - Podnikání a inovace je v prioritní ose 3 - Efektivní energie, podle současných sdělení přihlášeno 400 žadatelů a peníze budou stačit jen pro prvních 150.

Čtyři argumenty Ještě více je problematická zkušenost, že z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů je z energetického i ekonomického hlediska v České republice preferovaná fotovoltaika (zákon č. 180/2005 Sb., vyhlášky Energetického regulačního úřadu, směrnice EP a Rady 2001/77/ES z roku 2001).

Prefernci fotovoltaiky na úkor ohřevu teplé užitkové vody pomocí solárních panelů odmítám z několika důvodů, uvádím čtyři zásadní. Za prvé - jeden čtvereční metr fotovoltaiky dává roční zisk 150 kWh a jeden čtvereční metr solárního panelu v našich podmínkách roční zisk 778 kWh tepla. Tedy pětinásobně vyšší využití plochy.

Za druhé - za náklady na zprovoznění 1 m2 fotovoltaiky a doprovodné náklady na zařízení umožňující dodávku získané elektrické energie do distribuční sítě lze zprovoznit 4 m2 solárních panelů! Tedy čtyřnásobně nižší náklady na provoz jednotky plochy.

Za třetí - v ročence Energetického regulačního úřadu je za rok 2006 vykázán u fotovoltaiky ČR zisk 170 MWh. Ze 160 m2 solárních panelů jsme v Orlové získali 125,9 MWh tepla. Solární zisky výroby elektrické energie budou v České republice v bilanci ročního zisku obnovitelných energií vždy představovat minimální množství! Tedy v ČR platí zásada:“Když energie bude málo, tak ať je alespoň drahá.” Za čtvrté - solární teplo při ohřevu teplé užitkové vody využiji přímo a efektivně na místě, v domě, v průmyslu i v zemědělství, v administrativních budovách a lze je i na 2436hodin akumulovat.

Systémové řešení nebo paradoxy?

Jestliže Německo vykazuje na jednoho obyvatele 0,2 m2 solární plochy, zaostáváme v ČR minimálně 10 let. Přitom stačí jen pro 700 000 panelových bytů v ČR z celkového počtu 1 200 000, aby stát podpořil výstavbu solárních panelů na ohřev teplé užitkové vody na podobném principu jako u fotovoltaiky - zeleným desetihaléřem. Pro 700 000 bytů lze na střechách domů vybudovat jeden milion čtverečních metrů solárních panelů.

V ceně za elektrickou energii platíme všichni zelený desetník a není obhajitelné, aby z těchto prostředků byla preferovaná jen fotovoltaika, pokud vlastník objektu chce provozovat účinnější systém zisku energie.

Z plochy jednoho milionu čtverečních metrů solárních panelů je reálný roční zisk 2,8 milionu GJ, což je 778,4 GWh tepla. Není to žádný energetický zázrak v energetické bilanci státu, ale zatím jedině technicky schůdná cesta, aby se teplá voda nestala pro část obyvatel cenově nedostupnou. Je to však v rukou státní administrativy.

Jestliže na ohřev 1 m3 teplé užitkové vody potřebujeme průměrně 0,3 GJ, což je 83,4 kWh elektrické energie, tak při ceně tepla 500 Kč/ GJ z teplárny přijde ohřev 1 m3 teplé vody na 150 Kč. Pokud bychom chtěli tuto vodu ohřát elektřinou získanou z fotovoltaiky a vykupovanou z nařízení státu za 13,40 Kč/kWh, tak za ohřátí 1 m3 teplé vody solární elektřinou zaplatím 83,4 x 13,40 = 1117 Kč!

Návratnost investic do solárních systémů na ohřev TUV.

Celkové investiční náklady na 1 m2 solární plochy jsou v rozmezí 2025tisíc korun a roční energetický zisk 2,5 GJ = 700 kWh. Při ceně tepla 500 kč za jeden GJ je návratnost vložených investic 20 let. Při stávající ceně elektrické energie 4,35 Kč za kWh je návratnost investic 8,5 roku.

I při tomto cenovém paradoxu platí, že cena tepla bude nadále stoupat a náklady na vybudování solárních systémů také.

Závěr Z porovnání je zřejmé, že hromadné nasazení solárních systémů, které může v oblasti bytových domů ušetřit 40 % nákladů na ohřev TUV potřebuje vhodnou státní motivaci podobnou jakou mají fotovoltaika nebo tepelná čerpadla.

  

O autorovi| Ing. Katauer Jan, Bytové družstvo Orlová (převzato z časopisu ENERGIE & PENÍZE)

   

Nahoru