Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2017 »
« září »
  Po Út St Čt So Ne
35         1 2 3
36 4 5 6 7 8 9 10
37 11 12 13 14 15 16 17
38 18 19 20 21 22 23 24
39 25 26 27 28 29 30  

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

Senátoři vrací zákon o podpoře družstevní výstavby poslancům

Ve středu 3. srpna jednali senátoři o návrhu zákona o podpoře výstavby družstevních bytů. Senát návrh zákona nepřijal a s několika pozměňovacími návrhy ho vrátil do Poslanecké sněmovny. V hlavním textu vám nabízím přepis celého projednávání návrhu zákona v Senátu ČR včetně informace o pozměňovacích návrzích.

Hlavní myšlenky pozměňovacích návrhů:
1) odstranit ustanovení, které říká, že v okamžiku podání žádosti nesmí družstvo mít žádný nesplacený závazek;
2) žadatel o podporu musí do šesti měsíců od podpisu smlouvy s SFRB předložit doklady o vybrání odpovídajících členských podílů (v okamžiku podání žádosti o podporu výstavby minimálně ve výši 20% nákladů stavby - pozn. FT), stavební povolení a doklad o vlastnictví pozemků.
3) vrátit znění, které počítá s termínem výstavby do čytř let po vydání stavebního povolení;
4) upravit ukončení závazků bytového družstva, plynoucích z poskytnuté podpory po více než 20 letech.

Doslovné znění pozměňovacích návrhů najdete pod těmito odkazy:

Pozměňovací návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

Pozměňovací návrhy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu

A teď tedy přepis projednávání.

Návrh zákona o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu a o změně zákona 190/2004 o dluhopisech. Je to zákon k podpoře výstavby družstevních bytů.

Máme to jako tisk č. 117.
Opět poprosím zastupujícího ministra dopravy Milana Šimonovského za ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, aby nás s předlohou seznámil.

Místopředseda vlády ČR Milan Šimonovský: Pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si v zastoupení kolegy Martínka uvést ještě jeden zákon. Návrh tohoto nového zákona reaguje na skutečnost, že v současnosti není v České republice k dispozici žádný právní předpis, který umožňuje poskytovat podporu na výstavbu družstevních bytů s finanční účastí svých členů pro řešení jejich bytové potřeby. Praxe uplynulých let přitom jasně prokázala, že družstevní bydlení, které kombinuje široká uživatelská práva na straně jedné a finanční participaci nájemců na straně druhé představuje oblíbenou a perspektivní formu pro mnoho domácností. Týká se to zejména rodin se středními příjmy, které jsou schopny na řešení své bytové potřeby se finančně podílet. Tuto skutečnost do značné míry dokazuje i fakt, že princip družstevní výstavby zahrnující finanční spoluúčast budoucích nájemců se v průběhu devadesátých let minulého století prosadil i v rámci některých dotačních nástrojů, které však měly být ve skutečnosti původně+ zaměřeny na výstavbu čistě nájemních obecních bytů.

Z tohoto pohledu lze předkládaný návrh zákona chápat jako nástroj, který tento princip, který se již do určité míry vžil a stal se samozřejmostí, finanční participace nájemců, zároveň nahradil předchozí necílené plošné podpory, které byly pro stát velmi drahé.

Cílem návrhu zákona je vytvořit právní podmínky pro poskytování státní podpory na výstavbu nájemních bytů do vlastnictví právnické osoby, jejíž členové se budou na výstavbě finančně podílet a stanou se poté nájemci takto postavených nájemních bytů. Účelem je tak umožnit poskytování podpory na výstavbu družstevních bytů určených výhradně členům družstva. Zákon také stanoví podmínky pro nakládání s družstevními nájemními byty pořízenými s podporou podle navrhovaného zákona tak, aby byla dlouhodobě zajištěna nájemní povaha těchto bytů.

Návrh zákona neupravuje konkrétní výši podpory, která bude podle tohoto zákona poskytována bytovým družstvům na výstavbu nájemních bytů za finanční účasti členů. To bude předmětem úpravy prováděcího právního předpisu, kterým bude nařízení vlády, které předloží ministr pro místní rozvoj právě na základě zmocnění obsaženém v navrhovaném zákoně. Forma prováděcího předpisu potom umožní operativně reagovat na vývoj v oblasti bydlení a na situaci také v oblasti státních finančních prostředků.

K návrhu zákona uskutečnilo ministerstvo pro místní rozvoj několik jednání s Evropskou komisí, která byla zaměřena na posouzení slučitelnosti nově navržené podpory s komunitárním právem. Evropská komise s podmínkami státní podpory v té formě, v jakém byl zákon původně navržen, nesouhlasila. Podle Evropské komise se v případě této podpory nejedná o podporu sociálních bytů, protože zákon neobsahuje žádné podmínky, podle kterých by byli případní příjemci podpory vybírání z hlediska sociální potřebnosti. Podle Evropské komise se v případě výstavby bytů jedná o běžnou ekonomickou aktivitu, s čímž sice česká strana nesouhlasila, ale Evropská komise trvá na tom, že z hlediska veřejné podpory se jedná o jakéhokoli investora, který působí na bytovém trhu.

V původně navrženém znění podle Evropské komise návrh zákona odporoval principům volné hospodářské soutěže a jednotného trhu, a to i proto, že podpora byla připravována jen pro jeden typ právnické osoby, pro bytová družstva, zatímco jiný investor nebo developer o tuto podporu výstavby nových nájemních bytů nemůže žádat.

V rámci projednávání vládního návrhu zákona o podpoře výstavby družstevních bytů bylo proto přijato upravené znění zákona, které reaguje na uplatnění principů nařízení komise č. 69 z roku 2001 upravující tzv. podporu de minimis. Tento pojem znamená podporu malého rozsahu, která je v komunitárním právo tolerována, protože představuje jen malý objem a nenarušuje trh a volnou hospodářskou soutěž. Veřejná podpora de minimis nesmí pro jednoho příjemce překročit v období jakýchkoliv tří let sto tisíc eur. Doplňuji, že v případě úvěru z veřejných zdrojů je výpočet tohoto přípustného limitu poměrně složitý a představuje rozdíl mezi zvýhodněným úvěrem a úvěrem za tzv. referenční úrokovou sazbu, kterou vyhlašuje Evropská centrální banka. Současně platný limit sto tisíc eur, což je zhruba tři miliony korun, umožní poskytnout podle navrženého zákona státní podporu jednomu bytovému družstvu zhruba na dvanáct až patnáct nových bytů.

Jsem přesvědčen, stejně jako můj kolega ministr Martínek, že i v tomto zúženém znění zákona obsahujícího poskytování podpory tzv. malého rozsahu, je tato nová právní úprava velmi potřebná, protože bytové družstevnictví je jednou z perspektivních forem bydlení. Principy spoluodpovědnosti a společné péče o majetek jsou obecné základy družstevnictví, na nichž je možné stavět i v oblasti investiční bytové výstavby.

Vážené dámy a pánové, doporučuji Senátu vyjádřit souhlas s tímto návrhem zákona. Ještě bych chtěl předem říci, že s oběma pozměňovacími návrhy, jak byly uplatněny ve výborech, předkladatel souhlasí. K tomu se možná dostaneme až v podrobné rozpravě.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře, posaďte se na vám určené místo. Návrh zákona byl přikázán Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor má zpravodaje pana senátora Adolfa Jílka a usnesení č. 117/2. Výbor pro záležitosti Evropské unie má zpravodajku paní senátorku Alenu Venhodovou a nepřijal usnesení. Záznam z jednání byl vám rozdán jako tisk 117/3. Garančním výborem je Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s usnesením č. 117/1. Zpravodajem je pan senátor Jiří Brýdl. Prosím ho, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Brýdl: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych dal zpravodajskou zprávu za náš výbor. Zprávy výborů, které to projednávaly jsou různé, proto vystoupí všichni zpravodajové.
Je třeba říci, že zásadní problém, který se řešil s tímto zákonem, popsal pan ministr velmi důkladně. Je to problém pravidla de minimis. To bylo také předmětem složitého projednávání ve sněmovně. Jak řekl pan ministr, tento problém je vyřešen. Znamená to, že jedno družstvo bude moci během tří let čerpat sto tisíc euro, čili jedno družstvo bude moci během tří let postavit 15 až 20 bytů. Interval říkám proto, že závisí na tom, jak byty budou velké, jaká bude cena za metr čtvereční atd.

Čili je to velmi důležité sdělení, že jedno družstvo bude moci za tři roky postavit 15 až 20 bytů v tomto intervalu.

Co je velmi významné a náš výbor se tím obsáhle zabýval při projednávání, velmi významné je to, že při projednávání v Poslanecké sněmovně došlo v tomto zákonu poslaneckými návrhy k zásadním změnám a dovoluji si říci, že ty změny nebyly příliš šťastné a něco z toho se pak také opravuje v pozměňovacích návrzích.

Mezi ty zásadní změny, které ovšem se nepromítají do pozměňovacích návrhů patří například to, že bylo vypuštěno ustanovení § 2 písm. a), které předpokládalo, že družstevní byt stavěný v tomto režimu bude mít minimálně dvě podlaží a minimálně čtyři bytové jednotky.

Mně se obecně zdá, že toto ustanovení bylo celkem logické a k tomu bylo další ustanovení, že byty neměly být větší než 90 metrů čtverečních, protože jsou to byty podporované a stavějí nadstandardní a luxusní byty.

Bohužel i toto vymizelo. Dá se z toho vyvodit v podstatě to, že by se daly dávat žádosti i na řadové domky a v podstatě i na rodinné domky, ale pravděpodobně vnitřním opatřením fondu rodinné domky se stavět nebudou.

Na druhé straně kdyby se podle toho mohly stavět řadové domky, mně by to například na venkově nevadilo, protože k venkovskému bydlení to patří asi více než klasické činžovní domy.

Naopak rozšířila Poslanecká sněmovna ustanovení o splatných závazcích, a to i na další právnické a fyzické osoby, a to ustanovení říká, že v okamžiku podání žádosti nesmí družstvo mít žádný nesplacený závazek, a to je velmi nepraktické to rozšíření, protože může mít jaksi závazek za korunu, jak jste četli ve zprávě našeho legislativce, nezaplacené telefony a ta žádost je právně nekonzumovatelná.

To už ovšem poté se promítá do našich pozměňovacích návrhů. Zajímavé také bylo to, že původně zákon předpokládal striktní termín výstavby, tj. čtyři roky po stavebním povolení.
A tady se dostalo ustanovení do zákona poslaneckou iniciativou, které změkčuje jakoby přílišnou tvrdost zákona a totiž že družstvo ve výjimečných případech může tento termín prodloužit.

Osobně se domnívám, že čtyři roky po stavebním povolení je dostatečně dlouhý termín, totiž ta stavba se pak zákonitě prodražuje, ale nemá to cenu a to ustanovení je v podstatě mrtvé, protože máme zkušenosti, že do dvou let se takové domy staví naprosto bezpochybně.

Byly změněny i podmínky pro činnost družstva a říká se, co družstvo smí a nesmí, protože to je neziskové družstvo. To je celkem bezproblémová záležitost.

Takže se nakonec ukázalo v rozpravě v našem výboru, že největším problémem jsou velmi tvrdé požadavky při podání žádosti, a to především ve třech bodech.

Podle současné dikce návrhu zákona tak, jak je nám předložen, jsou tři záležitosti, které náš výbor považoval za kritické a vyřešil je poté pozměňovacími návrhy, a věřím, že se to dostane do podrobné rozpravy a tam budou přijaty.

Totiž ty kritické tři body jsou tyto.
V okamžiku podání žádosti například už měly být vybrány další členské podíly. A členský podíl je stanoven v minimální výši 20ti procent. Řekneme-li si, že dneska se staví průměrná cena metru čtverečního mezi 17 až 18ti tisíci korunami za metr čtvereční, že se staví byty v logice 70 až 80ti metrů, tak bychom mohli říci, že jakási cena je milion dvě stě tisíc za byt dosažitelná a je poměrně slušná a v tom případě by už museli vybrat vlastně 240 tisíc v okamžiku podání žádosti.

Stejný problém je, že v okamžiku podání žádosti už má být pravomocné stavební povolení a další třetí problém, mluvím o triádě, je, že v okamžiku podání žádosti podle této dikce musí být družstvo prokazatelně vlastníkem pozemku.

A ten problém spočívá v tom, že žádosti jsou podávání a jsou řešeny v pořadí, to je další ustanovení zákona, to je pořadí o rovném přístupu a že jsou podávány žádosti a ty žádosti nemusí být konzumovány samozřejmě, protože vláda stanoví svým nařízením objem peněz, který bude konzumovatelný a fond podle toho rozhodne povinně o přidělení družstvu v pořadí pokud družstvo vyhoví žádosti.

A tak samozřejmě by bylo velmi nepraktické a v podstatě nemyslitelné, aby se založilo družstvo, lidé, aby složili 20 procent, tj. třeba těch 240 tisíc, aby vynaložili náklady na projekt pro stavební povolení,protože ten je podstatně dražší než projekt pro územní rozhodnutí, který musí stačit a v současné praxi stačí a aby byli vlastníky pozemku.

Často se řeší teď v režimu, že v současné době se dodá fondu smlouva o smlouvě budoucí o vlastnictví pozemku, na základě toho dostane investor příslib a pak koupí pozemky, protože proč by je kupoval když by nedostal příspěvek a nemohl stavět.
To jsou tři zásadní body, čili ta diskuse vyústila pak v tom, že jsme rozdělili ten zákon na dva kroky.

První krok je podání žádosti, která má své náležitosti. Nemá je cenu popisovat, máte to v zákoně a přečetli jste si to. A pak je tam 6měsíční lhůta, která říká, že do šesti měsíců, aby byla platnost smlouvy musí předložit další tři věci, tj. že mají být vybrány členské podíly, že mají stavební povolení a že jsou vlastníky pozemků.

A to dělají v době, kdy vlastně je již podepsaná smlouva a mají jistotu, že dostanou peníze na stavbu. A to je v podstatě ta zásadní věc, kterou náš výbor řešil a myslím, že pozměňovací návrhy tomu odpovídají.

Nakonec jsme došli ke shodě i se zástupci navrhovatele. Byly diskutovány další věci, byly diskutovány věci, které jsou poměrně složité, například zdali je vlastně družstvo jakoby cenovým orgánem a může stanovit nájem, zdali ten nájem, který stanoví a tam se uvádí, co družstvo musí vybírat zdali to obsahuje i fond oprav například a fond rezerv.

Pokud se o to budete zajímat a nechci zatěžovat a zeptá se na to někdo, ano, dikce zákona tak, jak je postavena v § 11 písm. b) to prostě umožňuje a není relevantní zpráva, že v této dikci budou omezeni a že družstvo nebude moci plnit všechny povinnosti, ale to říkám předběžně, že i v diskusi tato debata padla a pak jsem ochoten to úplně přesně vysvětlit.

Dovolte mi, abych závěrem řekl, že na schůzi výboru po úvodním slově předkladatele dr. Přikryla, náměstka ministra pro místní rozvoj doporučuje náš výbor Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou usnesení tisku číslo 117/1, určil zpravodajem mě a pověřil mě, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů a dávám slovo zpravodajce Výboru pro záležitosti Evropské unie paní senátorce Aleně Venhodové.

Senátorka Alena Venhodová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, Výbor pro záležitosti Evropské unie tuto normu projednal dnes na svém zasedání a nepřijal k tomuto žádné usnesení.

Osobně jako zpravodajka tohoto materiálu jsem podávala návrh na zamítnutí, a to z důvodu toho, že se domnívám, že je tam určitá rozpornost s právem Evropské unie, která je sporná. Je v principu komunitární podpory, ale na druhé straně je tam hlavně nejistota toho termínu.

Prostě legislativní nejistota termínu trvání de minimis, protože ta má končit 31. 12. 2004. To je všechno. Jenom jako na informaci, jinak usnesení máte rozdáno na lavicích.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a dávám slovo zpravodaji Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu panu senátorovi Adolfu Jílkovi.

Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně a kolegové, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednával podobně jako garanční výbor tento materiál nadvakrát. První jednání bylo přerušeno.

Při jednání byla konstatována základní věc, že tento zákon má jedno obrovské plus, že je. To ostatní už je trošku horší, ale buďme rádi, že je aspoň v této podobě. Diskutovali jsme i o tom, kdy skončí podpora de minimis. Byli jsme ujištěni, že lze předpokládat, že se pouze změní částka, tak jak se mění inflační koeficienty v EU, což znamená, že se mírně může zvýšit po roce 2006, než aby se úplně vypustila, protože tento princip je nutný. Díky tomu, že se použila pouze tato podpora, to povede více méně k atomizaci nebo zvětšování počtu drobných družstev, ale tato otázka nebyla diskutována.

Hlavní problém byl podobně jako v garančním výboru, a to byla ta otázka splatných závazkům k dalším právnickým a fyzickým osobám a následně tedy rozdělení žádostí na příslib a potom tu konečnou smlouvu, obdobně jako v garančním výboru.

Dnes se ještě objevil další pozměňovací návrh, který byl schválen a s kterým předkladatel vyslovil souhlas, a to byla otázka, která se týká ukončení závazků bytového družstva, plynoucích z poskytnuté podpory po více než 20 letech, tzn. kdy byty již budou hodně opotřebované a družstvo zaniká nějakým způsobem z nějakých důvodů apod., a proto byly přijaty pozměňovací návrhy, které jsou pod č. 6, 7 a 8 v tisku č. 117/2.

Teď bych vás seznámil s usnesením. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na dnešní schůzi po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Přikryla, náměstka ministra pro místní rozvoj, po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje mne zpravodajem a pověřil předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Ptám se jestli podle § 107 našeho Jednacího řádu někdo navrhuje nezabývat se tímto návrhem. Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Jaroslav Mitlener.

Senátor Jaroslav Mitlener: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vystoupil také s určitým názorem na tento zákon, možná polemickým, k tomu, že je dobře, že tady ten zákon je. Zákon byl připravován dlouho ve vládě, kde se změnila situace financování, kdy vláda původně navrhovala, aby tato akce podpory bytů byla financována ze státního rozpočtu. Financování bylo změněno na peníze z Fondu rozvoje bydlení.

Zákon skutečně zavádí výraznou podporu družstevnímu bydlení, a to je jeden z problémů, který u toho zákona nalézám, protože družstevní bydlení není ani nájemní bydlení, protože ten člověk, který v bytě bydlí, neplatí jenom nájemné, ale i splácí postavení toho bytu, ale není ani vlastníkem toho bytu, protože byt patří družstvu. Čili jedná se o jakýsi náhradní nebo třetí model, kdy to není ani nájemní bydlení ani vlastnické bydlení. Druhá námitka je, že sice překonáváme výjimku nebo jakousi drobnou překážku EU v této podpoře, ale sama ta podpora jde proti filosofii EU. Proto ta výjimka, že ve skutečnosti EU neshledává na tomto postupu nic žádoucího. Navíc se tato podpora nesmí spojovat s žádnou další podporou, čili ani obec nemůže poskytovat pozemky, nemůže dále podporovat a zůstává pouze ta velmi drobná podpora těch 300 tisíc, resp. těch 100 tisíc Euro, což když vydělíme obvyklým příspěvkem 300 000 na byt, tak máme deset bytů, takže jedno družstvo, deset bytů za tři roky, pokud se vám zdá deset bytů málo na jeden barák, tak tam budou v jednom baráku dvě družstva.

Myslím si, že ten zákon míří poněkud vedle, byť jeho smysl je jasný a směr, kterým se zákon vydává, je velmi žádoucí, protože chceme podporovat byty, výstavbu bytů resp. bydlení lidí, ale mnoho pro to neděláme, ani nederegulujeme, ani nerozšiřujeme tu podporu tak, aby ji mohli konzumovat i lidé, kteří bydlí na vesnicích nebo menších obcích. Je to zákon o podpoře výstavby paneláků v družstevním vlastnictví. Navíc z financí Fondu rozvoje bydlení, tzn. na úkor postavení jiných bytů. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera, připraví se senátor Vladimír Schovánek.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já už jsem tady jednou o tom v jiné souvislosti mluvil, že s nedovolenou podporou to není zdaleka tak jednoduché, jak je nám tady líčeno. V tuto chvíli netušíme, veškeré odpovědi na naše jasné dotazy jsou nejasné a mluví v podstatě v tom smyslu, že ohlídejte si sami, jestli do rozpočtu si dáváte ty peníze správně, jestli náhodou se dodatečně neobjeví, jestli to není nedovolená podpora. Dokonce jsme ještě nedostali ani odpověď na otázku, jestli ty minulé podpory se sčítají tři roky i před vstupem do Unie, nebo jestli se to začíná počítat až od 1. května. Proto jsme se tak dobře bavili, když jsme dostali od pana náměstka Přikryla dopis, aby obce pro jistotu zastavily privatizaci, protože není jisté, jestli to bude nedovolená podpora. Naštěstí to máme za sebou, a teď už jenom přemýšlíme, jestli usnesení zastupitelstva, přijatá před 5 lety a realizovaná teď, jsou nebo nejsou v souladu s nařízeními a směrnicemi EU. My ještě nemáme vyřešeny ani stávající družstva, a ty problémy všichni známe, nemáme vyřešen zákon o vlastnictví bytů a nebytových prostor, kde je spousta nejasností, ten zákon není opraven, a hlavně, jak tady bylo řečeno, nemáme deregulováno nájemné a možná, že se pak ukáže, že tak velký zájem o družstevní byty nebude.

Ale v neposlední řadě pan ministr Škromach připravuje tzv. doplatek na bydlení, a já bych se opravdu nerad dočkal toho, aby obce s rozšířenou působností doplácely i těmto stavebníkům, protože se dostanou nad 30 % nákladů na bydlení a obce jim budou dávat doplatek bydlení. Proto já se připojuji k návrhu, zamítnout tento návrh zákona.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Vladimír Schovánek.

Senátor Vladimír Schovánek: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já zde vystupuji proto, abych podpořil pozměňovací návrhy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a rád bych uvedl zdůvodnění části z nich. Zákon, tak jak k nám přišel z Poslanecké sněmovny, tak v podstatě nutí občany toužící po bydlení, aby se sdružili v družstvu a za určitých daných konkrétních podmínek dostanou od Fondu dotaci, případně úvěr.

Pokud by chtěli členové bytového družstva změnit např. stanovy tohoto družstva nebo jiné úkony udělat, museli by před tím vrátit právě onu podporu.

Ten návrh zákona bohužel nepamatuje na situaci, kdy už například ten dům nebude stát, třeba po 100 letech, ještě stále by dědicové těchto družstevníků museli být zavázáni tím vrácením této dotace. Proto ty pozměňovací návrh ten problém řeší a já zde vystupuji zejména proto, protože pan zpravodaj našeho výboru se přeřekl. Hovořil o 20 letech, ale v těch pozměňovacích návrzích je číslovka 30. Čili po 30 letech už tato podmínka nemusí být splněna a ta podpora by se vracet nemusela.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Dávám slovo, jestli se chce vyjádřit pan ministr Šimonovský, který zastupuje ministra pro místní rozvoj. Máte slovo pane ministře.

Místopředseda vlády ČR Milan Šimonovský: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych jen reagoval na paní zpravodajku výboru pro evropské záležitosti paní doktorku Venhodovou. Pokud mne ty informace neklamou, slyšel jsem je právě ve sněmovně a ověřil jsem si je, tak ta stanovená podpora de minimis bude platit ještě do poloviny roku 2007. Vy jste říkala do konce roku 2006, tak ještě o půl roku je vždycky ta podpora delší, tam se toleruje. A podle vyjádření komisařky pro hospodářskou soutěž, které je přístupné na internetu, tak se tato podpora v dalším období připravuje, to bude stejná nebo vyšší. Tím chci říci, že je to určitě budoucnost, o které nevíme přesně, jestli to tak bude nebo ne, ale v Evropské unii tento způsob družstevní výstavby je tímto pravidlem podporován a zdá se, že bude i v dalším období využívaný. Chtěl bych jenom říci, že podle názoru předkladatele je samozřejmě tento způsob podpory družstevního bydlení, nové výstavby družstevních bytů, nenahrazuje další formy, velmi žádoucí formy výstavby a stát by skutečně měl deregulovat nájemné a měl by učinit trh s byty, takové ceny na trhu s byty, aby se trh s byty uvolnil a stalo se atraktivní pro podnikatele, kteří budou nabízet toto zboží za cenu, která vychází z investičních nákladů a z předpokládaného slušného zisku. Já věřím, že se dočkáme i novely v těchto ostatních zákonech. A chci jen panu Dr. Mitlenerovi říci, že družstevník je podle obchodního zákona nájemníkem. Obchodní vztah mezi družstvem a družstevníkem je nájemní, to znamená, není to žádný quasi družstevník jako nájemník, ale je to nájemník, jako takový je i v zákoně definován. A tento zákon není o družstvech, ale o podpoře družstevního bydlení, to znamená, nevztahuje se jen k družstvům, nevztahuje se vůbec k družstvům, k jejich založení a způsobu hospodaření a dalších souvisejících věcech. Takže tolik snad na vysvětlenou k obecné rozpravě.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a pokládám otázku zpravodajovi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu kolegovi Jílkovi. Nemá vyjádření k debatě. Zpravodajka výboru pro záležitosti EU Alena Venhodová se chce vyjádřit, máte slovo paní kolegyně.

Senátorka Alena Venhodová: Já bych jen reagovala, právě ten termín 31.12.2006, byť s automatickým prodloužením o 6 měsíců, je pořád záležitostí necelých dvou let. To, že se paní komisařka EU vyjádřila v tomto smyslu, nezpochybňuji. Ovšem jsou tu věci nejisté, jako je neschválení finančního rámce, rozpočtu EU pro další období, personální věci EU a kdo bude na které funkci za dva roky a jak bude rozhodovat, také nejsou věcí známou v této době, v okamžiku, kdy rozhodujeme. Proto já tvrdím z hlediska zpravodajského, že tento návrh v tomto bodě nestojí na reálném legislativně pevném argumentu. To je vše, co jsem k tomu chtěla podotknout.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a slovo má garanční zpravodaj Senátu Brýdl.

Senátor Jiří Brýdl: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupili čtyři kolegové, jedna kolegyně a tři kolegové. Asi nemá cenu vést polemiku, protože mám pocit, že stejně jsou všichni pevně rozhodnuti, doufám, že ne ideologicky. Protože kolegyně tady říkala, že z hlediska zpravodajského tady není pevný rámec. Poukázala na to, že není finanční rámec EU, ale to prostě neplatí, protože bychom nemohli schvalovat ani naše zákony, protože nevíme, bude-li schválen náš rozpočet. A to je prostě tak, že teď je přelomové období, nové fiskální období, že jistě finanční rámec EU bude schválen, o tom nepochybujeme, ale to přece neznejisťuje tento zákon. My nevíme, jestli to budou 3 % HDP nebo 4 % v dané zemi. O tom můžeme polemizovat, ale ta námitka z hlediska zpravodajského je podle mne lichá.

Pokud tady vystupoval kolega Mitlener, chci ho ujistit, protože vím, že žijeme ve stejné zemi a vidíme stejné věci, tak se mi zdá, že jeho tvrzení, že to vlastně bude podporovat výstavbu paneláků, to přece nemůže platit. Protože je docela zajímavé, např. když hledáte pěkné stavby, které vznikají po ČR, tak jsou to penziony s byty pro důchodce a domy s pečovatelskou službou. To je se státní podporou a je to docela architektonická chlouba. Když jedete po ČR a díváte se, co se současnými instrumenty, které jsou na podporu bytové výstavby například pro nízkopříjmové obyvatele, tak vznikají docela pěkné baráky. Tady vůbec nemůže být řeč o tom, že vzniknou paneláky. A co říkal pan ministr, prostě platí, že v EU je běžná bytová družstevní výstavba jako poměrně zásadní instrument. My máme partnerské město v Holandsku a v Holandsku podporovaná družstevní výstavba je jedním ze základních instrumentů bytové výstavby. A je zcela evidentní, že nemáme segment podpory pro nízkopříjmové skupiny obyvatel v současné době, na to je dotační titul, a umíme podporovat movité lidi, kteří se o sebe chtějí postarat. Protože když někdo dneska staví pomocí hypotéky dům, a je to velmi chvályhodné, že se o sebe postará, tak ho umíme podporovat. A pokud byste chtěli přemýšlet vážně o tom, zda tento zákon podpořit nebo zamítnout, tak prostě všude, i v Praze, máme začínající kantory, začínající lékaře, lidi, kteří jednou budou mít slušné příjmy a tam jestli dostanou 200 tisíc na byt plus slušnou úrokovou míru, tak otevřeme bytovou výstavbu pro tyto lidi. A to není ani levicové ani pravicové, to je prostě rozumné a dělá se to i ve velmi pravicových státech.

Já vás tedy prosím, abyste při tomto hlasování zvažovali, že to není levicový ani pravicový instrument, že tady vytváříme možnost pro například lidi, jak jsem říkal, vstoupím do bydlení a pořídím si byt pomocí rozumných instrumentů. Já věřím, že návrh zamítnout neprojde, že projde do podrobné rozpravy, tam stručně zdůvodníme pozměňovací návrhy. Já jsem je zdůvodnil, kolega Schovánek také, považuji jeho návrh také za rozumný. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji pane kolego. Vzhledem k návrhu, který zazněl z pléna od kolegy Mitlenera, budeme nyní hlasovat o návrhu zamítnout.
Znovu se, prosím, přihlaste.

Aktuálně je přítomno 60, kvorum je 31. Návrh byl - zamítnout. O tom budeme nyní hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování 68 ukončeno. Registrováno 66, kvorum 34. Pro 33, proti 18. Tento návrh neprošel. Byl zamítnut.

Dostáváme se do podrobné rozpravy, kterou v tuto chvíli otvírám. Do ní se přihlásil pan kolega Brýdl.

Senátor Jiří Brýdl: Kolegyně, kolegové, já bych prosil, abyste si vzali senátní tisk, ten „žluťásek“ 117/2 - tj. usnesení hospodářského výboru, protože to obsahuje usnesení našeho výboru. Zároveň je tam ten pozměňovací návrh kolegy Schovánka navíc. Takže je to úplná sada pozměňovacích návrhů.

Já jsem vlastně již v obecné rozpravě naznačil, co jsme řešili. Řešili jsme, aby v okamžiku podání smlouvy byl problém rozdělen do dvou kroků, aby nemuseli mít, jak jsem říkal, složeny další členské podíly, pravomocné stavební povolení a vlastnictví k pozemku; se odkládá o 6 měsíců. Kolega Schovánek zdůvodnil lhůtu 30 let, která tam je. Je to tak, jak to říkal, a podporuji ho.

Pokud se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, budeme pak hlasovat ve třech hlasováních.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, to jste upravil zatím dokonale. Ale opravdu se nikdo nehlásí.
V daném okamžiku končím podrobnou rozpravu a požádám vás, abyste nás vedl hlasováním o pozměňovacích návrzích. Vždy se zeptám pana ministra, který tam má mikrofon, na stanovisko, a zároveň vás jako garančního zpravodaje.

Senátor Jiří Brýdl: Ano. První hlasování je hlasování pod bodem č. 1 - v § 4 odst. 1 vypustit slova „nebo splatné závazky atd.“.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan ministr souhlasí. Pan garanční zpravodaj podporuje, souhlasí.
Ještě předtím svolám znělkou.

Všem je jasné, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Takže, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování 69 ukončeno. Registrováno 71, kvorum 36. Pro 59, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pokračujeme.

Senátor Jiří Brýdl: Ano, děkuji. Druhé hlasování bude bod 2 až bod 5 včetně, a to je to nejdůležitější, tj. rozdělení do kroků, aby nemuseli mít v okamžiku smlouvy všechny ty náležitosti.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan ministr souhlasí. Garanční zpravodaj souhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko - ano a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko - ne a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 70 ukončeno. Registrováno 71, kvorum 36. Pro 62, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pokračujeme.

Senátor Jiří Brýdl: Třetí hlasování. Hlasování k bodu 6 až 8 včetně. Zdůvodnil kolega Schovánek.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan ministr souhlasí, zpravodaj také souhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 71 ukončeno. Registrováno 71, kvorum 36. Pro 62, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

Tím máme vyčerpané všechny pozměňovací návrhy.

Budeme hlasovat o tom, zda vrátíme Poslanecké sněmovně návrh zákona, ve znění našich pozměňovacích návrhů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 72 ukončeno. Registrováno 71, kvorum 36. Pro 64, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o tom, zda Senát souhlasí s tím, aby v Poslanecké sněmovně náš názor obhájil senátor Jiří Brýdl a senátor Adolf Jílek. Předpokládám, že oba souhlasí s touto nominací. Kývají oba.

O tom budeme nyní hlasovat. Je to souhlas s pověřením.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 73 ukončeno. Registrováno 69, kvorum 35. Pro 62, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu.
(zdroj: www.senat.cz)
 

Nahoru