Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2017 »
« září »
  Po Út St Čt So Ne
35         1 2 3
36 4 5 6 7 8 9 10
37 11 12 13 14 15 16 17
38 18 19 20 21 22 23 24
39 25 26 27 28 29 30  

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

Panelákové šedi odzvonilo

Dne 29.9.2008 byl v časopise Profit publikován článek Marcely Honsové o připravovaných změnách ve financování rekonstrukcí panelových domů v rámci programu Panel.

K čím komplexnější modernizaci panelového domu majitelé přikročí, tím větší částku budou moci získat ze Státního fondu rozvoje bydlení. O těchto změnách v dotacích i o navýšení rozpočtu takzvaného programu Panel ještě pro letošek bude jednat vláda v nejbližších dnech. Minulý týden už odsouhlasila peníze pro renovaci sídlišť na celý příští rok.

 

Po letošním hubeném roce získá program Panel, jehož prostřednictvím stát podporuje rekonstrukci panelových domů, v roce 2009 ze státního rozpočtu 3,5 miliardy korun. Navíc se zdá, že k letošní jedné a půl miliardě přibude do konce roku další 1,2 miliardy korun. Je to velmi dobrá zpráva jak pro majitele sídlištních bytů, tak pro firmy, které se orientují na jejich renovaci. Úbytek peněz v pokladně programu totiž kritizovala bytová družstva spolu se Svazem podnikatelů ve stavebnictví.

“Na revitalizaci sídlišť se podílejí především střední a malé stavební společnosti. Existují reálné obavy, že při nedostatečné státní podpoře by klesl zájem o rekonstrukce panelových bytů a s tím i zakázky pro firmy,” obává se Miloslav Mašek, ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Jeho strach o existenci některých podnikatelů ve stavebnictví jej vedl i ke kritice vlády. “Pro nás je to práce, proto nezájem vlády tak těžce neseme. Vláda řeší problémy uvnitř, ale perspektivní záležitosti ji nezajímají. Její účast na nějaké strategii, natož ve stavebnictví, je naprosto nulová,” míní Mašek.

Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček vyzdvihuje fakt, že náklady rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení spojené s programem Panel jsou nižší, než je daňový výnos z činností, které program generuje. “Pro státní rozpočet je tedy podpora oprav panelových domů výnosný byznys,” tvrdí Vaníček.

NECHCEME ZASTAVIT PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ V tuto chvíli je jasné, že problémy pro příští rok jsou zažehnané a i letos by se měla situace zlepšit. “Hledáme všechny možnosti, abychom získali další prostředky pro letošek. Zatím navrhujeme 1,2 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. O tuto částku žádáme snížit dotaci, kterou má fond dostat z výnosů privatizace,” vysvětluje ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner s tím, že o tomto návrhu by měla vláda jednat tento, maximálně příští týden.

Mezi vlastníky panelových bytů i majiteli stavebních společností se nedostatek financí v programu Panel v tomto roce velmi diskutuje. Ovšem ředitel fondu rozvoje bydlení tvrdí, že peníze do prosince vystačí. “Děláme všechno proto, abychom nemuseli letos zastavit příjem žádostí. Vyřizujeme je podle pořadí, jak byly podány, program stále běží,” uvádí Wagner. Zároveň upozorňuje i na skutečnost, že podle evropských podmínek musí být žádost podána před zahájením stavby. “Kdybychom nepřijímali žádosti, zastavili bychom zahajování rekonstrukcí. Vedení ministerstva pro místní rozvoj i fondu usiluje o to, abychom mohli žádosti o podporu přijímat kontinuálně dále.”

Při udělování úrokové dotace fond nikoho neupřednostňuje, žádosti jsou řešeny v pořadí, v jakém byly podány. Jediným omezením je objem finančních prostředků. “Vzhledem k nedostatku peněz v letošním roce poskytujeme úrokové dotace v poloviční výši, tedy do dvou procentních bodů místo původních čtyř,” vysvětluje Wagner. Ovšem podle navrhované změny v dotacích na panelové domy ze Státního fondu rozvoje bydlení by došlo ke změnám podmínek i výše podpory. Zatím tento návrh z jednání vlády stáhl ministr Jiří Čunek právě kvůli nevyjasněnému financování a nedostatku peněz. Nyní o něm bude vláda jednat spolu s navýšením rozpočtu programu Panel na letošek o už zmiňované 1,2miliardy korun.

Je ovšem třeba zdůraznit, že Panel není přímou dotací, ale dotací úrokové míry. Nepomáhá vlastníkům domů, bytů, družstvům či obcím hradit vlastní náklady, ale pokud kryjí rekonstrukci či její část úvěrem z banky, pak pomáhá snížit úrokové zatížení. Například předepíše-li banka úrok pět procentních bodů a investor získá dotaci dva procentní body, přijdou jej půjčené peníze jen na tři procentní body.

ZA VÍC PRÁCE VÍC PENĚZ Přibližně třetina Čechů bydlí v panelácích postavených během posledních čtyřiceti let minulého století. Přestože se jejich životnost odhadovala na 30 až 40 let, dnes odborníci tvrdí, že v nich budou pohodlně bydlet i další generace, ovšem ne bez nezbytně nutné revitalizace. Sídlištním domům nehrozí zřícení, ale potřebují zateplit, opravit střechy, vyměnit okna, výtahy, nově ukotvit balkony a lodžie. To všechno jsou práce, které vyžadují vysoce specializované odborníky. Proto se některé firmy orientují právě na renovace panelových domů.

V současné době už začínají být místy patrné konstrukční problémy, hlavně u balkonů a okrajových prvků, neštěstím hrozí výtahy, vypadnout mohou i celé okenní systémy. Odborníci ale uklidňují, že paneláky nebudou padat jako domečky z karet, protože beton je věčný. Původní představa, že se posléze paneláky zbourají a postaví něco lepšího, je ovšem nereálná. Nyní jde o to, aby paneláky poskytovaly standardní bydlení. A to je možné jen po kompletní renovaci. Proto by měla výše podpory v budoucnu záviset na rozsahu prováděné revitalizace. Pohybovala by se od dvou do čtyř procent.

“Na rekonstrukční práce na minimální úrovni by stát poskytoval podporu ve výši dvou a půl procentního bodu. Širší rozsah opravy by umožnil žadateli získat podporu tři procenta. Až čtyřprocentní bonifikací budou podpořeni ti, kteří se rozhodnou ke komplexní opravě panelového domu,” vysvětluje ředitel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Pavel Rakouš. Podle něj chce stát tímto opatřením motivovat více k celé a kvalitní obnově panelových domů

Ministerstvo chce prostřednictvím návrhu novely nařízení vlády č. 299/2001 Sb. rozlišovat výši státní podpory podle šíře rekonstrukce objektů. Více motivováni by byli investoři, kteří provedou úplnou modernizaci v plném rozsahu a především naprosté zateplení. Dosažení maximálních úspor energie je jedním z podstatných argumentů na obhajobu existence programu Panel.

Z PANELÁKŮ UNIKÁ ENERGIE CELÉHO TEMELÍNA Zateplením plášťů domů se ušetří 30 až 60 procent tepelné energie. Lidé nejenom sáhnou méně do peněženek, ale také dojde k příznivému ovlivnění životního prostředí. Podstatné je také plnění limitu daného Evropskou unií na snižování emisí. “Podpory státu do zateplení domů se vrací kromě těchto rovin i v daňových příjmech, vlivu na zaměstnanost ve výrobě stavebních hmot a stavebnictví,” připomíná Karel Jedlička ze Stavebního bytového družstva Rozvoj v Ústí nad Labem, které spravuje téměř 2,5 tisíce bytů v panelácích. Se zateplováním domů má družstvo bohaté zkušenosti a vřele je doporučuje. Únikům tepla lze zabránit zateplením objektů, výměnou oken a úpravou vytápěcích systémů.

Zájem vlastníka bytu, který tak ušetří na nákladech za vytápění, se shoduje i s energetickou politikou státu. Přitom podle Vaníčka ze Svazu českých a moravských bytových družstev je škoda, že problematiku paneláků a úspor energií neřeší třeba ministerstvo zdravotnictví či životního prostředí. “Potenciál energetických úspor je tady i do budoucna obrovský. Podle našich odhadů z celkového počtu 1,2milionu panelových bytů zůstává neopraveno 900 tisíc,” uvažuje Vaníček.

Energetické úspory, kterých jsme v Česku schopni dosáhnout právě renovací panelákových sídlišť, přirovnává šéf fondu rozvoje bydlení k temelínské elektrárně. “Pokud to převedeme na společného jmenovatele na kilowatty, tak jsme schopni uspořit výkon současných dvou bloků jaderné elektrárny.” ZMĚNÍ SE SÍDLIŠTĚ V NEBEZPEČNÁ GHETTA?

Zanedbání či zbytečné zpožďování revitalizace sídlišť v Česku by mohlo podle mnoha odborníků vést ke vzniku sociálních ghett jako například ve Francii. Ze zpustlých lokalit se totiž začnou lidé stěhovat pryč a na jejich místa přijdou obyvatelé s nízkými příjmy a problematickým chováním. Už nyní je jasné, že značný objem panelových domů je soustředěný na severu Čech a Moravy, v regionech s relativně nižšími příjmy obyvatel.

“Kdybychom přestali s revitalizací paneláků, hrozí sociální nepokoje. Jejich uklidnění by přišlo mnohem dráž než státní pomoc na rekonstrukce sídlišť,” přináší Vaníček ze svazu bytových družstev další argument na státní podporu. Podle něj je třeba zachovat jak sociologickou pestrost, tak i hodnotu sídlištních lokalit, aby se nestala takzvaně špatnými adresami.

Totéž by mohlo začít platit i o zástavbě cihlových domů, které jsou dosud z jakéhokoli státního programu vyňaty. Majitelé těchto objektů považují současný přístup za diskriminující. Kdy se dočkají nápravy ovšem není zcela jasné. “Zatím hledáme zdroje pro stávající formu podpory, ale v záměru bytové politiky, kterou schválil ministr Čunek, jsou i domy z cihel. I z nich uniká teplo,” uvádí Wagner a upozorňuje na šanci získat prostředky z evropských fondů v rámci integrovaného operačního programu, kde se počítá s revitalizací zanedbaných částí měst.

“Města nad 20 tisíc obyvatel připravují integrované plány rozvoje pro určité lokality. Pokud sem radnice zahrne panelové či cihlové domy, tak část těch peněz může jít i na jejich revitalizaci. Retardovaná lokalita musí mít více než 500 bytů a je jedno, komu patří, nemusí být jen ve vlastnictví města,” vysvětluje Jan Wagner.

  

Státní dotace v okolních zemích

 

SLOVENSKO *Přímé nevratné dotace poskytuje ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje a úvěry Státní fond rozvoje bydlení. Podle odhadů odborníků je na provedení komplexních oprav, rekonstrukcí a modernizací na Slovensku zapotřebí přibližně 400miliard slovenských korun, tedy asi 320miliard českých korun. Přičemž loni bylo například rozděleno 488 milionů slovenských korun. Dotace se poskytuje do výše 50 procent skutečných nákladů opravy, úvěry jsou úročeny 3,6 procentních bodů a jsou poskytovány až do výše 80 procent rozpočtových nákladů, maximálně však osm tisíc korun slovenských na metr čtvereční obytné plochy. NĚMECKO *Podpůrné programy a daňové zvýhodnění. V Německu byla masivní obnova sídlišť nastartována hned po sjednocení. Od roku 2001 probíhá podpůrný program Přestavba měst -Východ. O rok později byl zahájen také program Přestavba měst - Západ. Finanční podpora ze státního rozpočtu pro přestavbu měst se ročně pohybovala kolem 500 milionů eur, v roce 2006 bylo rozhodnuto o zvýšení na jednu miliardu eur ročně, tedy 25miliard korun. Přepočteno na koruny a počet obyvatel Česka je tento objem srovnatelný s téměř čtyřmi miliardami korun, přitom stáří německého bytového fondu je lepší než tuzemské. Na renovaci bytů jsou orientovány i zvýhodněné úvěry v rozsahu 3,1 miliardy eur, které byly využity u 298 tisíc bytů. Úvěry se sníženou úrokovou sazbou v rozsahu pět miliard eur se uplatňují v modernizaci topných soustav, výměně oken a dalších zateplovacích opatřeních přibližně u 350 tisíc bytů. Čerpat podpůrné prostředky je možné za podmínky, že úspora tepla bude obdobná jako spotřeba u novostaveb. POLSKO *Fond termomodernizace. Pro letošní rok je v něm k dispozici 270milionů polských zlotých, což jsou téměř dvě miliardy korun. Z této částky mohou získat vlastníci bytového fondu postaveného před 14. srpnem 1961 prémie ve výši 20 až 25 procent vynaložených nákladů na opravu, rekonstrukci a modernizaci panelového bytového domu. Systém zároveň vychází z takzvaných kreditů, které mohou tuto prémii snížit na 15 procent celkových nákladů. Peníze jsou poskytovány prostřednictvím fondu, respektive partnerské Banky Gospodarstwa Krajowego. Od roku 1998 do konce roku 2007 bylo ve formě prémií přerozděleno 584,5 miliard polských zlotých, z toho 247,8 miliard loni. RAKOUSKO *Přímá podpora podle zákona na ochranu bydlení, subvencované stavební úvěry a další úlevy. V jednotlivých spolkových zemích se podpory poněkud odlišují, ovšem zachovávají shodné principy bytové politiky. V období 1996 až 2005 se rozsah podpor pohyboval kolem 2,5 miliardy eur, tedy více než 62 miliard korun. Skladba jednotlivých podpor se příliš nemění, i když v posledních letech se více finančních prostředků vynakládá do infrastruktury bydlení a také se poněkud zvyšuje podíl příspěvků na bydlení. Zvýhodněné úvěry činí bezmála polovinu všech vyčleněných prostředků, příspěvky na splátky úvěrů se udržují na zhruba stejné úrovni kolem 700 milionů eur. Podpory zaměřené do rekonstrukce bytového fondu se pohybují v rozmezí 20 až 24 procent z celkové sumy prostředků. Podpory u bytových domů tvoří 60 procent všech poskytnutých prostředků. Úvěrové prostředky mají rostoucí vliv ve financování bydlení.

(mah)

 

Pramen: Svaz českých a moravských bytových družstev

Nahoru