Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2017 »
« červenec »
  Po Út St Čt So Ne
26           1 2
27 3 4 5 6 7 8 9
28 10 11 12 13 14 15 16
29 17 18 19 20 21 22 23
30 24 25 26 27 28 29 30
31 31            

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

Nájemné nelze zvyšovat tam, kde už je vysoce ziskové!

Dne 16.3.2009 byl v Haló novinách uveřejněn článek Jana Jelínka k proběhlé veřejné panelové diskusi k problematice bydlení, které se také zúčastnili zástupci SČMBD.

Nervózní a napjatá atmosféra. Emoce. Středa v salonku jednoho pražského hotelu. Veřejná panelová diskuse k ožehavé problematice: bydlení. Někteří občané v návalu zloby ostentativně ze sálu odcházejí. Rozčilený vousáč: »Ty kecy a voblbování lidí už nemůžu poslouchat!« Téma? Deregulace nájemného, sociální bydlení a současný trh s byty v České republice.

Za Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ČR Pavel Rakouš a Jaroslav Orel, za Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) Jan Wagner, za Sdružení nájemníků (SON) ČR jeho předseda Stanislav Křeček a statutární místopředseda Milan Taraba, za Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) předseda Vít Vaníček a ředitel metodického odboru  Martin Hanák, za Sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR Tomislav Šimeček a Milan Krček. Vskutku nesourodá společnost odborníků.

 

Deregulaci prý zastavit nelze

 

Rakouš z ministerstva uvedl, že v České republice existuje kolem 750 tisíc nájemních bytů, z nichž v mnoha je zvýšení nájemného tak vysoké, že se může nepříjemně dotknout určité skupiny lidí tak, že nebudou schopni platit nájemné. Zmínil konkrétní příklad rodiny z Prahy 6, jíž vzrostl měsíční nájem o 1500 korun. Přiznal, že jsou jisté slabiny v konstrukci sociálních dávek na bydlení. Podle něj obávanou »deregulaci absolutně zastavit nelze! V tuto chvíli doháníme něco, co mělo být nastartováno v polovině devadesátých let. Tehdejší vlády nenašly politickou odvahu zahájit postupnou deregulaci kroky, kterými bychom se mohli dostat na úroveň, která by dnes byla výrazně snesitelnější a možná by tento postup mohl navodit i to, že by se skutečně některé byty uvolnily.« Proto »padl« návrh zmírnit růst nájemného rozložením jeho deregulace na další tři roky, kdy cílené nájemné pro rok 2010, zejména v největších městech ČR, je již dneska přes 40 korun na metr čtvereční, pravil.

 

Chybí zákon!

 

Již dříve označil ministerské představy za populistický a vadný krok František Beneš, stínový ministr KSČM pro místní rozvoj, neboť »dovoluje zdvihat nájemné i v případech, kde už je dnes vysoce ziskové a naprosto neopodstatněné.

Ministerstvo je přitom dobře informováno o návrzích, které se projednávaly v Poslanecké sněmovně, a jež předpokládají, že zvyšování nájemného ve velkých městech by bylo ukončeno všude tam, kde převyšuje částku 40 korun za metr čtvereční. To je o 10 korun více, než potřebují vlastníci bytů nebo družstevníci na udržení bytů v dlouhodobě slušném stavu.« Taraba (SON) pro Haló noviny: »Plně se ztotožňuji s argumentací Františka Beneše!« Tarabův kolega Křeček na veřejném fóru doplnil, že nájemné může růst jen tak, aby je lidé mohli zaplatit! SON vítá každý krok, který umožní lidem, aby lépe bydleli. Oba pánové ostře kritizovali pražské radnice, vedené pravicovou ODS. Křeček zároveň zmínil nezbytnost zákona, který by určil, jakým způsobem se bude výše místně obvyklého nájemného určovat. »Naštěstí se zase blíží volby,« dodal.

 

Velký dluh vlády!

 

Taraba připomněl, že s výjimkou komunistů (ti nesouhlasí) se všechny politické strany shodly na tom, že největší růst nájemného bude 20 procent a cílová hodnota výše nájemného v hlavním městě bude 84 korun za metr čtvereční. »Ale dnes jsme na 96 korunách v Praze 6 a já nechápu, proč by všichni nájemníci měli být tlačeni k tomu, co si může dovolit ve volném nájmu sjednávat osm procent obyvatelstva,

            « řekl Taraba. »Zapomněli jsme naprosto na to, že tady není neziskový sektor. Neboli veřejný sektor je povinen, dokonce i podle Ústavního soudu ČR a mezinárodních dokumentů, řešit bydlení tzv. podnákladové pro sociálně ohrožené skupiny občanů. Takže regulace je možná ve veřejném zájmu. A protože u nás toto hledisko na bydlení není, obce se o to nestarají, neexistuje vztah stát - kraj -obce, nejsou naplněny kompetence.« V této spojitosti Taraba předestřel nesplněné prohlášení koaliční vlády, že přijme zákon o sociálním bydlení, který bude definovat, co je sociální byt, jak se k němu chovat, protože soukromý sektor nemůže zajišťovat roli sociálního sektoru. Zákon však přijat dosud nebyl! Tarabovu řeč přítomní občané ocenili potleskem, který po jeho jasných a pádných argumentech zazněl vícekrát.

            Taraba podráždil svědomí odpovědných politiků, když uvedl, že v mnoha zemích Evropské unie je stanovena horní hranice nájemného, ČR je jediná země, která tuto hranici nemá!

 

Problémy tisíců domácností

 

Nesouhlas v publiku i obou reprezentantů SON vzbudily některé výroky Šimečka, hájícího zájmy majitelů domů a bytů. Wagner, jeden z mála ministerských úředníků, který o bydlení opravdu něco ví, kriticky podotkl, že tempo zvyšování nájmů majitelů domů a bytů je příliš vysoké, a proto je třeba učinit korekci postupu, souhlasil s tím, že na základě zákona. Je nutné podpořit variantní řešení růstu nabídky bytů, do kterých by se sociálně slabí lidé mohli přestěhovat.

            Je seriózní přiznat Šimečkovi správný názor, že deregulace nájemného lidem nepomůže. Sociálně slabým je nutné přiznat sociální pomoc na bydlení. Ministerský úředník Rakouš přiznal, že vážnější problémy i s poskytovanou sociální dávkou může mít v průběhu regulace nájemného až 40 tisíc domácností v ČR. A z nich by mohli mít po jejím ukončení ohromné těžkosti lidé v zhruba 2000 domácností. A to takové, že by dostali výpovědi z nájmu nebo byli vyloučeni z možnosti najít si nějaké jiné bydlení! »Já říkám, že pokud by se deset rodin dostalo pod most, tak je to chyba selhání systému,« kupodivu usoudil Rakouš. »Musíme učinit kroky, aby tato situace nenastala,« dodal.

 

Družstevníci si peníze ohlídají

 

Předseda SČMBD Vaníček připomněl, že kromě nájemného je nutné platit i služby. Jejich ceny rostou daleko vyšším tempem než nájemné. Zejména v oblasti tepla, kde na jedné straně se platí za gigajoul spotřebovaného tepla 290 korun na Pardubicku, tak na Liberecku se cena šplhá vysoko až nad 750 korun za gigajoul, ojediněle až k 1000 korunám! Vaníček poukázal, že však s cenou nájemného v segmentu bytových družstvech (BD) takové problémy jako jinde nejsou. »Protože v rámci věcně usměrňovaného nájemného, pokud členové našich družstev (vlastníci nebo nájemci) platí tzv. nájemné, tak je to fakticky příspěvek do fondu oprav. A tady si každou korunu ohlídají a mohou se přesvědčit, do jaké opravy na objektu každá koruna je investována,« uvedl Vaníček. Podle něho jsou objekty, kde si platí 35 korun na čtvereční metr, ale potom vědí, že se budou moci pustit do dvou let do komplexní opravy paneláku. A jsou objekty, které platí méně peněz a samozřejmě do opravy se pustit nemohou. Příspěvek na správu domu kolem 100 až 150 korun měsíčně je u bytových družstevníků ustálený. A pokud se zvyšuje, tak pouze o uznávanou inflaci. To znamená, že segment (BD), zastřešující 17 procent bytů na trhu, je stabilní.

 

Protichůdnosti v návrzích

 

Předseda SON Křeček za přikyvování lidí v sále plísní vládní koalici. Žádá, aby se konečně dohodla, jak bude postupovat a zda v souladu s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Není myslitelné, aby na straně jedné vláda předkládala návrh občanského zákoníku poslancům do sněmovny k jednání, a ministerstvo na straně druhé jiný návrh, a chce, aby ho zákonodárci také projednali. Návrhy jsou fakticky protichůdné.

            Například občanský zákoník praví, že nájemné, pokud se nedohodnou nájemník s pronajímatelem, bude přikazovat místně obvyklé nájemné a k tomu ještě bude zákon, který určí, co je místně obvyklé nájemné. MMR ČR říká, že výši nájemného určí soudy. »Prosím vás, jestli to budou stanovovat soudy jako dosud, tak se z toho nedopoměry staneme. To je absolutně nepřijatelné!

Doufám, že to odmítne i justice, protože soudy přece nejsou cenový orgán, aby stanovovaly nájemné, když nedojde k dohodě. To je naprostý nesmysl,« čílil se Křeček. A přidal další problém: »Druhá věc - kdo bude rozhodovat o tom, kdo je se mnou v bytě? Já si nemohu vzít k sobě bydlet ovdovělou tchyni?« poznamenal. »To mi totiž zakazuje ministerstvo! Přece takovéhle tady nemůžeme zavádět. Samozřejmě, majitel musí vědět, kdo v bytě bydlí, ale aby rozhodoval, jestli můžu bydlet s kamarádem, nebo ne, no tak daleko přece nepůjdeme. A i kdyby to koalice protlačila, tak to po volbách okamžitě zrušíme (ČSSD), protože to je absurdní!« Křečkův výklad byl provázen smíchem publika a také výkřikem: »To je právní džungle!«

 

Obec není stát, pravil úředník

 

O slovo se přihlásil ramenatý pořízek. Zvučný hlas suveréna. Vybuchl jak přetopená kamna: »Ptám se ministerstva pro místní rozvoj a politiků vůbec, jak je možný, že prodáváte byty guvernérům národních bank, politikům, jako je například Zahradil, za necelých 10 procent skutečné ceny.

A teď brečíte, že nemáte pro lidi peníze (na zlepšení jejich bydlení). Jak je to vůbec možný? Kdy to zastavíte?

V normální demokracii by vás už všechny zatkli.« Sál po jeho řeči zahlučel sympatiemi.

»To nám není známo, to od vás slyšíme poprvé, že by jim obce prodaly tak levně,« dostal odpověď od J. Orla, úředníka ministerstva. »Ale jo, prodaly,« nedal se odbýt chlapík. »Ten bytový fond, který patří lidem, prodaly,« zdůraznil. »To je ten váš zločin. Tady popouzíte majitele domů proti nájemníkům a přitom rozkrádáte a tunelujete celý bytový fond v tomhle státě.« Představitel ministerstva zaujal tvrdošíjnou obranu: »Hovoříte tu o věcech, které nejsou pravda. Nevím, kterého guvernéra máte na mysli?« Kritik odvětil: »Národní banky.« Úředník: »Řekněte, kdo mu to prodal?« Kritik: »Obvodní úřad na Praze 6.« Orel se snaží slovním direktem usadit v řečnickém ringu soupeře poučováním: »Pane, obec není stát, přečtěte si Ústavu.

            Neznáte ji. Pane, lžete!« Touto argumentací se snaží Orel vysvětlit auditoriu i kritikovi, že ministerstvo nenese odpovědnost za marnotratné rozprodávání obecního majetku. Hodně lidí v sále však s ním nesouhlasilo.

 

Nehorázná kupní nabídka...

 

O slovo se dlouho trpělivě hlásila drobná paní. Konečně se dočkala, když jí ho moderátor, který často nabádal publikum ke kázni, udělil. Paní informovala, jak se majitel jednoho pražského domu, v němž bydlí, mnoho roků o dům nestaral, nájemníci jej roky marně žádali o odstranění závad, které však neodstranil a je nadále hluchý k jejich úpěnlivým žádostem. Když si tady chtěli před 10 roky nájemníci koupit byty, tak jim městská část odpověděla, že si tyto byty ponechá ve vlastnictví. »Jakmile se dostavělo metro, v tu ránu nám byly byty nabídnuty k odkoupení. Ale ne za cenu, která by pro nás nájemníky byla přijatelná jako pro důchodce, ale za cenu čtyřikrát až pětkrát vyšší!« seznamuje paní v sále přítomné se smutným osudem, který se tolik podobá osudu tisíců dalších občanů v našem vytunelovaném státě.

            »A kde teď člověk vezme milion korun, aby si koupil byt? A navíc ještě zdevastovaný, protože za mnoho let nikdo nedal do údržby domu ani korunu!

            Nejsou v něm funkční stoupačky.

Koupíte si ho?« končí podrážděně paní.

 

... a cynický výsměch nájemníkovi

 

Ministerský úředník Rakouš paní odvětil, že narazila na jeden z nejzávažnějších problémů bytového fondu, který je v Evropě jedním z nejstarších a prý také nejzanedbanějších. Jedním z důvodů toho neutěšeného stavu je skutečnost, že obce, které převzaly od státu majetky, se jich pak zbavovaly. Překotně je prodávaly za symbolické zlomkové ceny v 90. letech minulého století, protože se o bytový fond nechtěly starat! A proto dnes chybí i finanční prostředky, které by bytový fond měl mít, dodal Rakouš. Škoda, že zástupci ministerstva nenašli odvahu lidem vysvětlit, proč jsou nájemníci České republiky odíráni tak vysokými nájmy. Přitom stát blahosklonně dal za symbolickou korunu do pronájmu někdejší budovu Federálního shromáždění americké vysílačce Svobodná Evropa/Svoboda a ještě jí zajišťuje mnohaletou ozbrojenou ochranu...

 

Přidejme názor autora...

 

Na setkáních podobných tomu, které popisuji, se jen těžko dá něco vyřešit. Přesto je dobré, když se najdou schopní organizátoři a připraví je. V návalu nervozity vypadnou z některých lidí názory, které v sobě nosí. Jedno zda jde o odborníky, státní úředníky či prosté občany. Značná část lidí dosud bydlí a zcela určitě bydlet bude i nadále (pokud je majitelé nevyhodí na dlažbu) v nájemních domech. Jde především o to, zda stát zákonem určí takový růst nájemného, které budou nájemníci schopni platit s ohledem na své příjmy. A také o to, zda bude schopen nabídnout těm, kteří požadavky pronajímatelů nebudou schopni splnit, jiné, levnější bydlení, či jim poskytne takové sociální dávky, jež by jim umožnily nejen bydlet, ale také přežít.

            Ministerský úředník by jistě dodal, že náhradní byty a bydlení lidí nejsou věcí státu, ale obcí. A lidí samotných. Snad se v dohledné době nedočkáme obecních pastoušek jako v čase tzv. první republiky, kontejnerů pro tzv. nepřizpůsobivé občany, z nichž mnozí byli vystěhováni ze svých bytů jen proto, že prostě neměli na placení nájmu a služeb. Však jsme již takové pokusy zaznamenali...

 

Nahoru