Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2017 »
« červenec »
  Po Út St Čt So Ne
26           1 2
27 3 4 5 6 7 8 9
28 10 11 12 13 14 15 16
29 17 18 19 20 21 22 23
30 24 25 26 27 28 29 30
31 31            

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

BUDOU ČESKÁ SÍDLIŠTĚ MÍSTY BYDLENÍ CHUDÝCH?

Úvahy o možném budoucím vývoji sídlišť.

 

BUDOU ČESKÁ SÍDLIŠTĚ MÍSTY BYDLENÍ CHUDÝCH?

12.2.2009    ERA 21    str. 53   Výzkum

    Jana Temelová, Jakub Novák, Martin Ouředníček, Petra Puldová    Ostatní   

Článek představuje tři možné scénáře budoucího vývoje sídlišť v České republice a upozorňuje na rizika sociální degradace v některých sídlištních lokalitách. Rostoucí etnická diverzifikace, demografické stárnutí populace, úpadek veřejných prostor a malá zodpovědnost místních vlád představují hlavní zdroj problémů v budoucím vývoji našich sídlišť. Will Czech Housing Estates become Housing for the Poor? / This article offers three general scenarios of the development of housing estates in the Czech Republic and describes the potential risks of social degradation. Growing ethnical diversification, aging of the demographic structure, deterioration of public spaces, and the lack of responsibility on behalf of local municipalities, seem to be the most likely future problems for Czech housing estates.

 

Sídliště představují dominantní typ socialistického bydlení, který viditelně ovlivnil strukturu českých i dalších postsocialistických měst. V souvislosti s novými politickými a ekonomickými podmínkami po roce 1989 se mezi veřejností, odborníky i politiky objevily obavy o budoucí vývoj těchto obytných celků. V České republice žije na sídlištích budovaných od poloviny padesátých let 20. století téměř jedna třetina obyvatel. Pesimistické scénáře z devadesátých let 20. století varovaly před masivním vylidňováním panelových domů a následným fyzickým a sociálním úpadkem sídlištních lokalit. Ačkoli se v současné době česká sídliště potýkají s řadou problémů, od monofunkčnosti a nízké kvality rezidenčního prostředí po odliv vzdělanějších a bohatších obyvatel, nelze rozhodně hovořit o všeobecné degradaci či ghettoizaci. V období socialismu se česká sídliště vyznačovala sociálně heterogenní skladbou obyvatel a relativně homogenní demografickou strukturou s vysokým podílem rodin s dětmi.

  1. Procesy nastartované během postsocialistické transformace vedou k sociální polarizaci, a tedy i k rostoucí rezidenční diferenciaci uvnitř měst a čtvrtí. Příjmově silnější domácnosti, především rodiny s dětmi, opouštějí sídliště a odcházejí za lepším bydlením do suburbií či nových městských kondominií. Naopak sociálně slabé obyvatelstvo zůstává zachyceno v méně atraktivním a levném bydlení, často právě na sídlištích.
  2.  Selektivní migrace tak prosévá obyvatele sídlišť podle sociálního a ekonomického postavení. Zároveň věkově nevyvážená populace sídlišť stárne a zejména na sídlištích nejstarší generace představuje rostoucí podíl seniorů potenciální problém. Zahraniční migrace vede k etnické diverzifikaci obyvatel postsocialistických měst. Cizinci a zahraniční pracovníci nezřídka hledají bydlení v levnější panelové zástavbě. Vedle Romů se tak na některých sídlištích začínají soustřeďovat také další etnické skupiny, například Vietnamci a Ukrajinci.
 
  1. NENÍ SÍDLIŠTĚ JAKO SÍDLIŠTĚ
 

Česká sídliště jsou v současnosti velice diferencovaná a jejich vývoj lze jen těžko zevšeobecňovat. Sídliště v odlišných regionech a městských lokalitách zaznamenávají v průběhu postsocialistické transformace rozdílné vývojové trajektorie. Postavení města v systému osídlení, poloha vůči důležitým regionálním centrům a ekonomická atraktivita regionu patří k důležitým faktorům ovlivňujícím vyhlídky sídlišť v různých městech Česka. Sídliště nejvíce ohrožená fyzickou a sociální degradací se zpravidla nacházejí v ekonomicky stagnujících a strukturálně postižených regionech (severní Čechy a severní Morava). Naproti tomu zcela odlišná situace existuje ve velkých a prosperujících městech s nízkou nezaměstnaností. Například na pražském rezidenčním trhu přetrvávají díky silné poptávce po bydlení vysoké ceny bytů ve všech typech zástavby včetně sídlišť, a jsou tak významnou bariérou jejich sociální degradace. Diferencovaný vývoj sídlišť pochopitelně probíhá nejen mezi regiony, ale také uvnitř jednotlivých měst. Vzhledem k tomu, že velká část obyvatel českých měst žije na sídlištích, degradace tohoto segmentu bydlení jako celku je málo pravděpodobná. O to více se však projevuje jejich rozdílná rezidenční atraktivita. Sídliště s kvalitnějším obytným prostředím a dobrou dopravní i obslužnou infrastrukturou si mohou uchovat heterogenní sociální strukturu obyvatel a dlouhodobě se stabilizovat. Naopak sídliště s malými bytovými jednotkami, chátrajícím fyzickým stavem, špatnou dopravní dostupností a nekvalitním životním prostředím jsou nejvíce ohrožena degradací sociálního prostředí. Na některých sídlištích navíc přežívá socialistické dědictví v podobě specifické sociální skladby obyvatel, například u celků postavených pro dělníky továren či pro nepřizpůsobivé obyvatele asanovaných částí měst. Velkou roli v rezidenční diferenciaci současných měst sehrály privatizační procesy. Restituce přispěly k sociální proměně zejména v atraktivních centrálních čtvrtích a k rozptýlení původních sociálně slabých obyvatel (nezřídka Romů) do okrajových lokalit s levným bydlením, často právě do sídlištní zástavby. Privatizace obecního bytového fondu přinesla rozdílné výsledky v různých městech a lokalitách. Přes výrazný pokles podílu bytů ve vlastnictví měst a obcí zůstávají místní vlády důležitými aktéry rezidenčního rozvoje. Selektivní spíše než komplexní přístup měst k regeneraci sídlišť představuje významný diferenciační faktor a ve svém důsledku může vést k přesunu problémů z regenerovaného sídliště do jiné lokality.

 

TŘI VÝVOJOVÉ SCÉNÁŘE

 

S určitou mírou zjednodušení můžeme odlišit tři scénáře vývoje českých sídlišť.

  1. Sídliště s dobrými vyhlídkami. Většina z nich se nachází ve velkých městech a nepotřebuje příliš extenzivní pomoc. Například na pražských sídlištích nahrazují díky generační výměně mladí a vzdělanější lidé odcházející obyvatele středního věku, a přispívají tak k zachování smíšené skladby obyvatel. Spolu se zlepšujícím se rezidenčním prostředím tak brzdí dramatické stárnutí a sociální úpadek sídlišť.
  2. Sídliště na křižovatce mezi regenerací a degradací. Jejich budoucnost závisí na řadě vnějších i vnitřních podmínek, přičemž důležitý je postoj místní vlády k privatizaci, sociálnímu bydlení a regeneraci. Riziko koncentrace chudých obyvatel na sídlištích je větší u měst potýkajících se s vysokou nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Naopak města lokalizovaná v zázemí velkých sídel mohou těžit z blízkosti atraktivního centra a z přílivu mladých lidí přicházejících za levnějším bydlením (například Kladno jako rezidence pro lidi pracující v Praze). Je však třeba mít na paměti, že zárodky sociálně problémových lokalit vznikají na úrovni domů a bloků. Včasným rozpoznáním objevujících se kapes chudoby uvnitř sídlišť lze předejít rozsáhlejším problémům v budoucnosti.

3.  Sídliště s koncentrací sociálních problémů a malými nadějemi na výraznější zlepšení. Zatímco kořeny dnešních problémů některých sídlišť sahají do socialismu (například romské sídliště Chanov), v současnosti vznikají souhrou nepříznivé ekonomické situace některých domácností, privatizačních procesů a bytovou politikou místní vlády závažné sociální problémy i na dalších sídlištích (například sídliště Máj v Českých Budějovicích). Fyzická a sociální degradace, v extrémních případech přerůstající v ghettoizaci, se bezprostředně dotýká právě této skupiny sídlišť. Rostoucí rezidenční mobilita a diferenciace území českých měst podle kvality bydlení vede k významným přesunům obyvatel a rostoucím sociálním rozdílům. Řada sídlištních lokalit se dostává mezi nejméně oblíbené adresy, ze kterých se postupně vytrácejí obyvatelé s vyšším sociálním statusem. Chudší obyvatelstvo a zahraniční migranti jsou vtahováni do nejlevnějšího bydlení, zejména do nejhůře vybavených sídlišť. Je pravděpodobné, že lokality ohrožené segregací budou vznikat ve většině českých měst právě na sídlištích. Neznamená to však, že všechna sídliště jsou předurčena k sociální a fyzické degradaci.

  

Nahoru