Přihlásit

Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo
Registrace

Kalendář akcí

« 2017 »
« květen »
  Po Út St Čt So Ne
18 1 2 3 4 5 6 7
19 8 9 10 11 12 13 14
20 15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27 28
22 29 30 31        

Kontakt

SČMBD
Podolská 50
147 01 Praha 4
+420 241 430 510
scmbd@scmbd_cz

Daňová exekuce

Výkonem rozhodnutí se SČMBD zabýval v roce 2004 - konkrétně šlo tehdy o soudní exekuce a později o zadržování finančních prostředků exekutory. Závěry jsme publikovali ve Zpravodaji SČMBD a na našich internetových stránkách SČMBD. Vaše nové dotazy k problematice daňové exekuce vyvolaly další diskusi, jejíž hlavní závěry Vám nyní nabízíme.

Vymáhání pohledávek místně příslušnými finančními úřady může být prováděno podle zákona č.337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon), viz zákon. Postižením členských práv a povinností v bytovém družstvu nemůžou být vymoženy jakékoliv pohledávky člena družstva jako daňového subjektu a to z toho důvodu, že ustanovení § 73 odst.6 zákona, které upravuje daňovou exekuci vydáním exekučního příkazu, je ustanovením kogentním s taxativním výčtem způsobů daňové exekuce a postižení členských práv a povinností tam uvedeno není. Postižení členských práva povinností nelze zahrnout pod "jiné pohledávky", nejedná se o jinou pohledávku, protože taková pohledávka vzniká až po zániku členství. Kdy zaniká členství v družstvu stanoví obchodní zákoník ,viz § 231 a § 232 a stanovy družstva.

Pro přehlednost cit. :
§ 73 zákona- „Vymáhání daňových nedoplatků
(1) Nezaplatí-li daňový dlužník splatný daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách uložených podle tohoto zákona v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.
(6) Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na
a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky,
b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,
c) prodej movitých věcí,
d) prodej nemovitostí.“


V § 73 odst.7 zákona je sice stanoveno, že se přiměřeně postupuje podle o.s.ř., avšak platí, že daňovou exekuci nelze provádět jiným způsobem než způsoby uvedenými v ust. § 73 odst. 6 zákona cit.:
§ 73 odst. (7) Pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu . Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti České republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti postupu při výkonu daňové exekuce, zejména způsoby řešení střetu exekuce soudní a daňové.

Rozhodnutí finančního úřadu je exekučním titulem podle § 274 písm.f) o.s.ř. :
§ 274 o.s.ř. cit. – „Ustanovení § 251 až 271 se použije a výjimkou § 261a odst.2 a 3 i na výkon
f) vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelných smírů;“


Na základě této analýzy byl přijatý závěr, že finanční úřad sám exekuci nařídit nemůže, avšak může podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo exekuci soudním exekutorem.

V případě, že finanční úřad vydá rozhodnutí, kterým exekuci sám nařídí, jedná se o nezákonné rozhodnutí pro překročení zákonem stanovených kompetencí a tudíž je na místě podat odvolání proti nařízení daňové exekuce a dále pokračovat správní žalobou.
Družstvo není účastníkem ani vymáhacího řízení a proto takovou žalobu by asi nebylo oprávněno podat, může pouze poradit členovi- povinnému, jak postupovat v případě, že on ani družstvo neuspělo odvoláním.

Zda je družstvo povinno plnit na základě nezákonného postupu finančního úřadu se názory různí a není o co se opřít, neexistuje žádný judikát; dle názoru JUDr.T.Dvořáka, autora několika publikací z oblasti družstevního práva, je povinný i družstvo tímto nezákonným rozhodnutím pokud se neodvolá nebo odvolání nebylo vyhověno, vázán a tudíž dochází také k zániku členství.


Další okruh otázek, na které družstva požadovala odpověď, se týkají obnovy členství:
V případě splnění zákonných předpokladů obnovy členství se členství obnovuje od počátku,tj.hledí se na něj, jako by nikdy nezaniklo. Obnova členství je možná jen tehdy, jestliže exekuce byla pravomocně zastavená.

Zastavení exekuce upravuje § 268 o.s.ř. a § 55 exekučního řádu (dále jen e.ř.), - §268 o.s.ř. cit :
„(1) Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže
a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným;
b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;
c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení;
d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny;
e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů;
f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267);
g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;
h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

(2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy 35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.

(3) Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.

(4) Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.“


§ 55 e.ř.cit. -
„(1) Exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( § 268 a 290 občanského soudního řádu ).

(2) Nesloží-li oprávněný ve lhůtě určené exekutorem přiměřenou zálohu na náklady exekuce, soud na návrh exekutora exekuci zastaví. Soud exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu.

(3) Rozhodnutí o zastavení exekuce se doručí oprávněnému, povinnému, exekutorovi pověřenému provedením exekuce a katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází sídlo soudu, který exekuci nařídil. „


Ve smyslu výše uvedeného se exekuce zastaví, jestliže je tu některý z důvodů, který brání provedení již nařízené exekuce. Důvodem pro zastavení exekuce není provedení exekuce; v případě, že je exekuce nařízena a není zastavena, pak po jejím provedení se již o skončení exekuce zvláště nerozhoduje, když exekuce končí provedením.
Pokud ovšem člen (= dlužník = povinný) uhradil po nařízení exekuce dlužnou částku dobrovolně, pak se exekuce zastaví na návrh věřitele (=oprávněného) podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nebo podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.

Jestliže dojde k zastavení exekuce, vše, co již bylo popř. učiněno mezi nařízením a zastavením, musí být vráceno do výchozího stavu, který by tu byl, kdyby k nařízení exekuce nedošlo. Tedy členství člena v družstvu se obnovuje, pokud družstvo již vyplatilo vypořádací podíl, pak se tento družstvu musí vrátit.

Ze zákona není sice zřejmé, kdo je povinen družstvu nahradit vyplacený vypořádací podíl, po konzultaci byl přijatý závěr,že jediný smysluplný výklad je ten, podle něhož, jestliže družstvo vypořádací podíl dosud nevyplatilo, pak jej již nevyplácí, a pokud ano, pak jej musí oprávněný vrátit, neb jej získal neoprávněně. Povinný člen, stran něhož byla exekuce zastavena, nebude nic nahrazovat, jelikož vypořádací podíl nedostal.

Po dobu mezi zánikem a obnovením členství však povinný nemůže být považován za člena a nemůže vykonávat ani členská práva a povinnosti, jelikož jako nečlen žádná nemá. To má vliv i např. na jeho aktivní legitimaci v řízení podle § 242 obch. z., apod.

Jestliže se obnovilo členství v družstvu, pak se výše majetkové účasti člena (bývalého povinného) nezměnila. Nedošlo ani ke změně výše ZČV, ani DČV (=bývalý členský podíl členů BD podle předpisů o družstevní KBV), popř. ani další majetkové účasti člena (pokud výjimečně některý člen takovouto další majetkovou účast v družstvu má).

Odporovalo by obsahu a účelu zákonné úpravy, když by se jakýmkoliv způsobem měla výše majetkové účasti člena měnit. To by bylo možné jen tehdy, pokud by to zákon výslovně nařídil, což se nestalo, nic takového zákonná úprava neobsahuje.

Nedojde zde ani ke změně poměru mezi jednotlivými složkami této majetkové účasti (např. pokud by měl člen dva DČV o různé výši, nelze dovozovat, že se jeden zvýší a druhý tomu úměrně sníží).

Jestliže došlo k obnovení členství, ex lege se obnovuje nejen členství samo, ale i vše s ním spojené, tedy i nájem družstevního bytů a družstevních nebytových prostor. Lze sice vystavit nové nájemní smlouvy, věcně se to však jeví být zbytečným, když původní se obnovily automaticky spolu se členstvím.

V Praze 11. října 2005
Vypracovala: JUDr. Eva Batunová

Nahoru