Přidat stránku pod názvem:

Aktuální informace k problematice převodů pozemků

SČMBD obdržel v září 2009 dopis od MF, ve kterém mu bylo sděleno, že ministerstvo v záležitosti řešení nároků uplatňovaných vůči České republice na základě účinků přisuzovaných nálezu Ústavního soudu č.278/2004 Sb. přistoupilo k přehodnocení dosavadního postupu, který byl dosud z pozice státu realizován ve vztahu k osobám vznášejícím nároky na převedení pozemku do jejich vlastnictví.

Důvodem pro přijaté opatření byly shromážděné aktuální poznatky o průběhu a výsledcích dosavadních soudních řízení vedených v jednotlivých případech žalob proti státu na určení vlastnictví a na vydání bezdůvodného obohacení (vrácení kupní ceny), které plošně potvrdily setrvalý právní názor soudů při posuzování dopadů nálezu Ústavního soudu na ustanovení § 879c a násl. občanského zákoníku a nároků z těchto ustanovení vyplývajících a jednoznačně demonstrovaly neúspěšnost státu v uvedených sporech. V daném směru soudy neakceptovaly ani nově uplatňovanou argumentaci nedovolenou veřejnou podporou.         

Za těchto okolností Ministerstvo financi dospělo k závěru, že dosavadní řešení uplatňovaných nároků toliko cestou soudní by již dále nebylo účelné a ve výsledku ani obhajitelné. Ministerstvo financí proto nově připustilo i mimosoudní cestu, a to jak s cílem jejího využití k ukončení ještě probíhajících soudních řízení v případě průkazných a jinak nesporných požadavků osob, které své nároky opírají o uvedená ustanovení občanského zákoníku, tak i pro řešení těchto nároků u soudu dosud neuplatněných. Uvedená změna by měla přispět především k celkovému urychlení procesu vypořádání těchto nároků a současně zmírnit negativní následky stávajícího závazného právního vyhodnocení dopadů nálezu Ústavního soudu pro výdajovou stránku státního rozpočtu.         

 Zároveň MF zaslalo svým organizačním složkám, které převody pozemků realizují Zásady dalšího postupu, které pro Vaši informovanost přikládáme.         

Přehodnocení postupu MF je výsledkem dlouhodobého jednání představitelů všech družstevních svazů, které se této problematice intenzivně věnovaly.         

Uvedené Zásady dalšího postupu se týkají pozemků, ke kterým vznikla výpůjčka a tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví bytového družstva a slouží k zabezpečení správy, údržby a oprav bytových domů ve vlastnictví bytového družstva anebo k zajištění plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správy bytového družstva.  

        V případech převodů pozemků tvořících jeden funkční celkem s bytovými domy ve vlastnictví bytového družstva  se postupuje nadále podle § 60a zákona č.219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů.         

V této souvislosti upozorňujeme družstva, že zákonem č. 216/2009 Sb., byl změněn zákon č.1/2007 Sb., kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku ČR tak, že výpůjčka se prodlužuje o 5 let tj. do 1. ledna 2015. Zákon nabyl účinnosti dnem 20. 7. 2009. Přes toto prodloužení je třeba nadále příslušné organizační složky urgovat a vyžadovat dokončení procesu převádění předmětných pozemků       z vlastnictví státu do vlastnictví družstev. 

         V případech iniciativního přístupu družstev ještě upozorňujeme, že Vzor souhlasného prohlášení  o vzniku, změně, zániku práva k nemovitosti najdete na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pod zn. Formuláře č.6.110-2008.

                                                                                               Příloha 1

Zásady dalšího postupu státu při řešení nároků uplatňovaných vůči České republice na základě účinků přisuzovaných nálezu Ústavního soudu č.278/2004 Sb.

__________________________________________________

           Ve všech případech, kdy nároky uplatněné u soudu na základě ustanovení § 879c a násl. občanského zákoníku v důsledku právních účinků přisuzovaných nálezu Ústavního soudu č.278/2004 Sb. jsou prokazatelné a jinak nesporné a nejsou žádné jiné právní důvody pro vedení soudního sporu, připustit mimosoudní řešení a mimosoudně řešit i prokazatelné a jinak nesporné požadavky oprávněných subjektů, které se zatím na soud neobrátily.         

Z výše uvedeného pro další postup státu vyplývá: 

  1. u probíhajících soudních sporů řádně prověřit, zda nároky uplatněné vůči státu jsou prokazatelné, tj. jsou splněny podmínky ustanovení § 879c a násl. občanského zákoníku, zda je doloženo trvalé užívání, zda případně nejsou dány jiné důvody pro pokračování v soudním řízení (např., že uplatněné nároky vůči státu jsou promlčené), zda nejde o případ, kdy bylo soudem rozhodnuto ve prospěch státu a druhá strana se proti rozhodnutí odvolala, příp. podala mimořádný opravný prostředek, aj., a jsou-li podle uvedeného důvody pro pokračování v soudním sporu, aktivně v těchto soudních sporech pokračovat.
  2.  v ostatních případech probíhajících soudních sporů, kdy nejsou naplněny podmínky pro pokračování v soudním sporu podle bodu 1., nepokračovat v soudních řízeních a probíhající soudní řízení ukončit všemi dostupnými právními prostředky (zpětvzetí odvolání , dovolání a ústavních stížností, využít soudního smíru i mimosoudního řešení); vlastnické právo oprávněných subjektů přitom uznat formou souhlasného prohlášení, v případě uplatněných nároků na vrácení kupní ceny vrátit kupní cenu při snaze minimalizovat úhradu nákladů spojených se soudním řízením a úroky z prodlení, 
  3. mimosoudně vyhovět i všem ostatním řádně doloženým, prokazatelným a jinak nesporným požadavkům těch subjektů, které se odvolávají na právní účinky cit. nálezu Ústavního soudu a které se zatím k soudu neobrátily (souhlasná prohlášení pro účely zápisu změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, vrácení kupní ceny); ve všech případech požadavků na vrácení kupní ceny i zde napřed prověřit, zda nelze uplatnit námitku promlčení,
  4. v případech těch subjektů, které dosud žádné požadavky vůči státu na základě cit. nálezu Ústavního soudu neuplatnily, vyčkat iniciativy ze strany konkrétního subjektu; pokud je však zapotřebí s dotčeným pozemkem naložit, nezbude než s přihlédnutím k postupům uvedeným v bodech 1, 2 a 3 aktivně vyzvat oprávněný subjekt k mimosoudnímu řešení, případně věc řešit soudně.
   JUDr. Jiří Zatočil, ředitel legislativně-právního oddělení          
 

Nahoru